Byla inspirací pro druhé
Táňa Fischerová (občanským jménem Taťana) zemřela včera po dlouhé nemoci ve věku 72 let. Na svém facebookovém profilu to s odvoláním na rodinu zemřelé političky oznámila její bývalá asistentka Monika Šatavová. Smutnou zprávu o její smrti zasáhla celou řadu jejich bývalých kolegů i politiků, kteří se již stihli ke skonu jedné z nejvýraznějších politických aktivistek u náš vyjádřit. Bývalá první dáma Dagmar Havlová zesnulou označila za statečnou, nezištnou, sofistikovanou a vzdělanou ženu. Předseda Starostů Vít Rakušan pak prohlásil, že byla inspirací pro druhé a bývalý předseda Senátu Petr Pithart zase vyzdvihl její neúspěšnou prezidentskou kandidaturu z roku 2013, kterou měla Fischerová razit cestu pro další ženy a kterým svým příkladem dodávala odvahu.
Bývalá politička, herečka a také aktivistka Táňa Fischerová se narodila 6. června 1947. Její otec Jan byl divadelním režisérem – jeho dcera pak otcovu uměleckou dráhu následovala, když si již ve 14 letech poprvé zahrála ve filmu Kohout plaší smrt z roku 1961. Po střední škole se vydala do Brna, kde studovala herectví na JAMU a současně hrála v několika dnes již klasických filmech československé nové vlny jako byly Ohlédnutí či Hotel pro cizince. Studium nakonec nedokončila a následně nastoupila do Činoherního klubu, kde působila až do roku 1973, kdy jí v důsledku normalizace bylo zabráněno v prestižním divadle nadále pracovat – po nuceném odchodu z Činoherního klubu hostovala v jiných divadlech a právě v této době začala spolupracovat s hercem Janem Kačerem. Právě s ním a se zpěvačkou Martou Kubišovou spolu později spolumoderovali charitativní adventní koncerty.
Poté ještě hrála v Divadle Jiřího Walkera, ale jinak jí bylo kvůli jejím pro režim nevhodným názorům znemožněno v 70. letech nadále vystupovat či se i jinak angažovat ve veřejném životě. V 80. letech se pak herectví vrátila, když byla obsazena do větších rolí ve filmech jako byl Prodloužený čas či Lev s bílou hřívou.
Poslankyně i prezidentská kandidátka
Revoluční rok 1989 byl pro Táňu Fischerovou klíčový, kdy se v nově nabytém svobodném prostředí mohla aktivně zapojit do společenského života. Ještě v březnu 1989 pak podepsala petici Několik vět a po revoluci se angažovala především v oblasti ekologie či charity – spolupracovala například s Amnesty International a byla členkou správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. V roce 2002 pak úspěšně kandidovala na poslankyni jako nezávislá za stranu US-DEU, kdy byla zvolena i díky vysokému počtu preferenčních hlasů – ve svém volebním období patřila k nejaktivnějším poslancům a mimo jiné předložila i zákon o registrovaném partnerství.
Po odchodu z Poslanecké sněmovny v roce 2006 se stala členkou Hnutí zelení, které se od Strany zelených odtrhlo během předsednictví Martina Bursíka. Za toto hnutí pak v tom samém roce neúspěšně kandidovala do Senátu na Praze 2. V roce 2008 založila liberální Klíčové hnutí, se kterým se v roce 2010 a 2013 neúspěšně pokusila dostat do Sněmovny.
V roce 2013 pak byla zvolená jako předsedkyně Českého helsinského výboru – v tom samém roce se pak pokusila kandidovat na post prezidentky České republiky. Byť ve volbách získala jen 3,23 % hlasů a neuspěla, překonala i kandidáta vládnoucí ODS – mnozí pak vyzdvihli její slušné a civilní chování v kontrastu s některými jejími protikandidáty. Právě díky svému obětavému chování i statečnosti zůstává zesnulá Táňa Fischerová nadále inspirací pro mnohé z nás.