Ve svém BIO období jsem byl strašně radikální a zbytečně odsuzoval lidi, přiznává Lukáš Hejlík v (NE)BLÁZNI – G.cz
Vyhledávání

Ve svém BIO období jsem byl strašně radikální a zbytečně odsuzoval lidi, přiznává Lukáš Hejlík v (NE)BLÁZNI

Zdroj: G.cz/(NE)BLÁZNI

U piva se tentokrát sešli dva dobří přátelé: "Hyperaktivní jsem odjakživa," řekl herec a propagátor dobré gastronomie Lukáš Hejlík moderátorovi Tomáši Poláčkovi, který s ním kdysi absolvoval měsíční divadelní turné po padesáti (to není překlep!) českých, moravských i slezských městech.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 15.12.2020, 07:20

"Já po třech dnech netušil, jestli jsme v Dobrušce anebo v Poličce," vzpomíná v rozhovoru Tomáš Poláček, ale čtyřicetiletý Lukáš Hejlík si vybavuje všechno: "To víš, v hlavě mám neustále puštěný kalendář a mapu...".

Až do pandemie byl schopný vstávat skoro denně v pět ráno, dopoledne hrát divadlo pro školy na jednom konci republiky, pak poznat dvě nové restaurace a večer si na druhém konci republiky zahrát dvě představení pro dospělé.

"Sám dobře víš, kolikrát netušíme, jestli vůbec stihneme začátek představení, ale to se mi vlastně líbí. Někdo si adrenalin vytváří skákáním z letadla a já mám tuhle zvláštní, v rychlosti dělanou, tvůrčí činnost."

Rozhovor s Lukášem Hejlíkem

Před dvaceti lety učinil Lukáš Hejlík nejdůležitější životní rozhodnutí, totiž že se nikdy nebude spoléhat jen na režiséry. "Nastoupil jsem tehdy místo vojny na civilku v Českých Budějovicích, papírově jsem byl kulisák, ve skutečnosti herec a zpočátku jsem byl v tamním divadle nadšený, ale po pár týdnech začal stereotyp. Probudit se, zkouška, oběd, odpočinek, večer představení, pak sedm piv, u kterých si všichni stěžují na svět a na uměleckého šéfa a zase postel, pořád dokolečka. Což mě trochu děsilo, tak jsem si vymyslel vlastní divadelní pořad Listování, se kterým křižuju republiku dodnes."

Což není úplně pravda, v posledních měsících moc hrát nemůže. Lukáš Hejlík si na pandemii nestěžuje, pouze konstatuje, že přišel například o stovky vystoupení pro školy. "Trochu mám pocit, že se školní představení jen tak nevrátí, a že jsem možná legendárního Kvaka a Žbluňka dohrál. Což by signalizovalo jediné - totiž konec mého mládí...".

Co ho živí v době pandemie? O čem bude druhá kniha vycházející z jeho Gastromapy? Kde v České republice chybí dobré restaurace? A co si myslí o ústřicích?

Sledujte další díl (NE)BLÁZNI, tentokrát s Lukášem Hejlíkem.

Podobné články

Doporučujeme

Další články