Z pohledu adiktologů jsou si obě krize v mnohém podobné. V obou případech jde o situace, které jsou pro řadu lidí zejména v České republice s něčím jen obtížně srovnatelné. Mnozí se tak ocitají v rozpoložení, které doposud nezažili a návykové látky proto často volí jako způsob, kterým lze alespoň částečně otupit myšlenky beznaděje, smutku a nervozity.
„Jde o nešťastný, ač očekávatelný, důsledek probíhajících krizí – ty totiž v případě každého jednotlivce testují jeho odolnost vůči stresu. Ve spojení se strachem a nejistotou to vede ke zvýšené konzumaci návykových látek. Obzvlášť pro jedince se sníženou hranicí frustrační tolerance je pak obtížné se těchto pocitů zbavovat jinak než za pomoci návykových látek. Závislost se tak nadále prohlubuje a pro závislého je čím dál obtížnější z tohoto koloběhu vystoupit,“ varuje Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání (NLO) 800 350 000, která je specializovanou adiktologickou telefonickou poradnou.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat dětem a dospívajícím
Jak již bylo řešeno, závislost je v první řadě individuálním fenoménem, který do značné míry závisí na predispozicích jednotlivce. Vzhledem k tomu se dá jen obtížně určit, která společenské skupina za současné situace inklinuje k rizikovému závislostnímu chování nejvíce. Odborníci NLO přesto varují, že zvýšená pozornost by se měla věnovat především dětem a mladistvým. Z konkrétních látek pak varují hlavně před nadužíváním alkoholu a předpisových léků, zejména těch určených pro lepší zvládání stresu a úzkostí.
NLO formuluje základní postupy, podle kterých by měli rodiče postupovat. „Základním požadavkem je, že rodiče sami musí mít zpracovanou informaci, kterou dětem předávají. Jinými slovy předávat ji s určitým časovým odstupem, aby diskuze mohla proběhnout v klidné atmosféře. To ale neznamená, že nemůžou v průběhu rozhovoru projevovat emoce, naopak. Je žádoucí, aby projevili emoce, které v nich konflikt vyvolává,“ vyzývá Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání 800 350 000.
Rodiče by se měli aktivně zajímat o to, co dítě právě prožívá. Je lepší vzájemně sdílet emoce než pouhá holá fakta. Zároveň je důležité emoce dítěte neznevažovat a usilovat o normalizaci jeho prožívání. Dítě totiž musí dostat prostor na jejich projevení a prostor na otázky, které může mít. Je důležité se bavit přirozeně, nebagatelizovat, ale také nezveličovat. Mluvit o těchto věcech v normálních situacích, na procházce, doma u večeře a tak podobně. Alfou a omegou je nelhat – to platí za všech okolností v případě dětí i dospělých.
Dopady krizí na jednotlivce umocňuje život v digitálním věku
Závažným aspektem současných krizí je ale i prohlubování nelátkových závislostí. Pandemie i válka na Ukrajině jsou společenské situace vyznačující se velmi intenzivním mediálním pokrytí, které často může mít spíše zmatečný a zneklidňující efekt. Jde poté o velmi závažný fenomén, který může negativně ovlivnit psychiku zejména u jedinců, potýkajících se závislostním chováním spojeným s nadužíváním digitálních telekomunikačních technologií. To je problematické zejména v případě sociálních sítí, které mají objektivně komplikace se selekcí ověřených a spolehlivých informací.
„Dezinformace jsou v posledních letech velké téma, i jejich rizikový potenciál z hlediska adiktologie. Každý by se měl naučit si informace ověřovat a rozhodně nespoléhat pouze na úzce zaměřené zdroje. Každý, kdo v souvislosti s moderními komunikačními technologie vykazuje znaky závislostního chování, by si měl uvědomit, co především ho zneklidňuje či prohlubuje pocity úzkosti. Je více než vhodné nastavit si množství času stráveného denně čtením a posloucháním zpráv na nějakou rozumnou míru, např. hodinu denně. Volný čas lze vyplnit mnoha způsoby, skvělá volba je fyzický pohyb, ať už se jedná o procházku nebo sport,“ zdůrazňuje ředitelka Hrzalová.
I v těchto případech jde totiž o potenciálně závažný problém, který není radno podceňovat. I v těchto případech je nejlepší vyhledat odbornou adiktologickou pomoc, poskytovanou například právě Národní linkou pro odvykání na telefonním čísle 800 350 000 nebo některým z mnoha „kamenných“ center adiktologické pomoci.