1. Jeho prvotina vznikla během pauz na oběd

První foglarovkou se v roce 1934 stala kniha „Přístav volá“. Vyšla v Melantrichu poté, co její příběh vyhrál v soutěži o nejlepší knihu pro mládež. Autor původně lavíroval s myšlenkou, že dobrodružný příběh ponese název „Modrý život Jiřího Dražana“, nakladatelství mu to však rozmluvilo. Foglar měl napsat tuto knihu během obědových pauz, když pracoval jako fakturant firmy Oskar Stein. Údajně mu k tomu stačil pouhý jeden měsíc. Asi se ale hodí říct, že pauza na oběd měla dvě hodiny.

2. Dal popud k vydávání časopisu pro mládež

Rok na to se mu podařilo přesvědčit nakladatelství Melantrich o tom, že na trhu chybí časopis pro mládež. Záhy pak vyšlo nulté číslo Malého hlasatele, který byl později přejmenován na Mladého hlasatele, jehož byl externím redaktorem.

3. Hochy od Bobří řeky doslova „vyseděl“

Kdo chce být správným a zdatným chlapcem, ať si přečte Hochy od bobří řeky a chová se, jak se v knize píše. Foglar začal knihu psát už v roce 1927 a pracoval na ní až do roku 1930. Vycházela nejdříve jako román na pokračování. Knižní podoby se Hoši od Bobří řeky dočkali až v roce 1937.

4. Hoši od Bobří řeky mají pokračování

V pokračování Hochů od Bobří řeky s názvem Strach nad Bobří řekou, zachycuje Jestřáb své dramatické zkušenosti z doby nacistické okupace. Ačkoliv tento dobrodružný román napsal Foglar už za časů normalizace, poprvé byl vydán až v roce 1990.

GALERIE Ze života Jestřába

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

5. Ne všichni četli jeho knihy

Na jeho knihy nejspíše nikdy nenarazili dva učni, kteří jej dne 18. listopadu 1992 přepadli a chtěli okrást o peníze. Foglar se tehdy naštěstí dovolal pomoci sousedů, ale byl to pro něj velký šok. V reakci na tento čin vznikla iniciativa „Hledáme lék na dětskou kriminalitu“ a na toto téma se konaly přednášky, promítaly filmy atd. Všechny ží Modrým životem prostě nenaučíš.

6. Výstava k devadesátinám ve stínu krádeže deníku

K příležitosti jeho devadesátin se rozhodlo Muzeum hlavního města Prahy uspořádat velkou výstavu nazvanou „Po stopách Rychlých šípů“. Kromě jeho fanoušků sem však pronikli i příznivci Bratrstva kočičí pracky. Jak jinak si vysvětlit, že na této výstavě byl odcizen autorům první deník. A někdo si odnel i jednoho z ikonických ježků v kleci.

7. StB poslal k „šípku“

Skautský spisovatel byl v 50. letech donucen podepsat vázací akt spolupráce a působil jako agent s krycím jménem „Šípek“. Tajná policie jej nutila podávat písemná hlášení, Foglar se však snažil nikomu neublížit. Po několika měsících napsal Státní bezpečnosti dopis, že tuto spolupráci nestíhá a StB jeho spis uzavřela a odložila.

8. Foglar inspiroval k pojmenování ulic

Kde se nachází legendární čtvrť plná křivolakých uliček zvaná Stínadla? To je otázka, po které vždy následuje dlouhá diskuze. Jméno autora i odkazy na jeho dílo už inspirovali mnoho obcí k pojmenování svých částí. Například v Kuřimi na Brněnsku existuje obytná lokalita, kde naleznete tyto názvy ulic: Foglarova, Jestřábova, Dušínova, Metelkova, Hojerova, Červenáčkova a Rychlonožkova. Dále tu je Bohoušova, Losnova, ale i Tleskačova či Vontská.

9. Rok před smrtí získal cenu za celoživotní úsilí

Na jaře 1995 byl Foglar hospitalizován. Z nemocnice však dle svých možností dále vyjížděl na besedy s čtenáři. V roce 1998 obdržel od Obce spisovatelů cenu za celoživotní výkon a v tomtéž roce vyšly vůbec poprvé kompletně příběhy Rychlých šípů.

Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici. Bylo mu 91 let.

10. Foglarův byt jako rezidence pro spisovatele

Do činžáku na Žižkově v Křišťanově ulici se Foglar nastěhoval spolu se svou maminkou v roce 1978. Jeho byt se nacházel v posledním patře a po autorově smrti zůstával dlouho vinou sporů o dědictví zakonzervovaný. To však už neplatí a nyní je využíván k poskytování inspirace dalším autorům.

A zde si můžete přečíst 10 zajímavostí o geniálním surrealistovi Salvadoru Dalím, který miloval nosorožce a provokace.