7. Na souši jsou mořské želvy velmi nemotorné, ale ve vodě je tomu naopak

Největší zaznamenaná rychlost pod vodou je 35 km/h. Tu vyvinula právě kožatka velká - je to z velké části právě díky její velikosti. Může dorůst až 1,6 metrů a vážit kolem 450 kilogramů.

8. I želvy mezi sebou mají albíny - a i ti dokáží v přírodě přežít

Zrovna tato albínská želva ostruhatá se vyskytuje na jižním okraji Sahary v Africe. Její chov se daří i v zajetí.

9. Narozdíl od mořských želv, které nedokáží schovat hlavu a končetiny do krunýře, se právě např. suchozemská želva obrovská může dožít přes stovku let

Tady pózuje 140 let stará matka se svým pětidenním potomkem. Na světě je jen málo živočichů, kteří se dokáží dožít podobného věku.

10. Obrovské želvy se tu společně rochní v jezírku a krmí se

Nemají zuby, takže svou potravu hltají a trhají "zobákem", ostrým okrajem svých čelistí. Největší stisk má proslavená kajmanka supí. Ta by neměla s lidským prstem sebemenší potíž - prostě by ho překousla.

11. Poznáme u želv jejich emoce? 

Tahle maličká vypadá celkem vysmátě - taky má proč, život jí předčasně neukončil žádný hladový predátor. U mořských želv se ale polemizovalo o tom, jestli pláčí při kladení vajec. Mají v tom roli emoce? Je to pro ně bolestivé? Odpověď je prostá - žlázou jim do očí teče voda, aby z nich vylavily přebytečnou sůl a písek. Tedy doopravdy jim na souši z očí kanou slzy - jindy je ale nemůžete logicky zahlédnout. Většinu svého života přeci tráví ve vodě.

12. Je zajímavé, že pohlaví želvy určí teplota písku, do kterého samice naklade vejce

Pod 30 stupňů Celsia ve snůžce(která může mít od cca 50 až do 200 vajec) bude převažovat počet samců, nad 30 stupňů Celsia bude naopak převaha samiček. Samci to mají tak jako tak nakonec jednodušší - už se z moře na pláž narozdíl od samic nikdy nevypraví.

 

Kochejte se dál - tady máte galerii zvířátek, která jsou od přírody jasnými originály.