Z akcií ČEZu se stává velmi žádané zboží, jehož ceny letí nahoru. Proč tomu tak je? To se dozvíte v aktuálním komentáři od Lukáše Kovandy.
Akcie ČEZu jsou žádané
Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, jenž se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
Akciím ČEZu se tolik daří z podstatné míry proto, že Fialova vláda vážně uvažuje o rozdělení ČEZu. Mluví o něm ministr financí Zbyněk Stanjura, a dokonce sám premiér Petr Fiala. Scénář dělení ČEZu je tak po pěti letech opět zde.
V roce 2017 se o dělení polostátního kolosu uvažovalo v souvislosti se zamýšlenou výstavbou nových jaderných bloků. ČEZ se tehdy měl rozdělit na takzvanou konvenční část a část regulovanou.
Konvenční část měla obsahovat uhelné a jaderné elektrárny, včetně nově stavěných bloků. Regulovaná část pak distribuci, prodej a také výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát měl podle plánu v konvenční části odkoupit zhruba 30procentní podíl od menšinových akcionářů, a kompletně ji tak ovládnout. V regulované části měl část svého celkově zhruba 70procentního podílu naopak prodat a ponechat celý takovýto balík akcií na burze.
Lze předpokládat, že by nyní zvažované dělení ČEZu probíhalo podle podobného scénáře. Důvod je dnes ale poněkud jiný. Nikoli primárně výstavba nového jádra, ale příliš vysoké ceny elektřiny.
Jestliže by stát plně ovládl výrobní část ČEZu, tedy tu „konvenční“ z doby před pěti lety, bude moci snáze ceny elektřiny regulovat, a snižovat je tedy domácnostem i firmám. Žádný jiný akcionář by mu do toho už jako nyní nemohl mluvit, protože by ani žádný jiný akcionář neexistoval. Nikdo by výhledově vládě nemluvil ani do výstavby nových jaderných bloků, jichž je po invazi Ruska na Ukrajinu třeba více než kdykoli předtím.
Akcie na úvahy o rozdělení ČEZu reagují příznivě, jelikož výstavba jaderných bloků představuje nesmírně rizikovou záležitost. Pokud by ji však na sebe po rozdělení ČEZu kompletně vzal stát, menšinovým akcionářům odpadne potenciální bolehlav. Stát by navíc v rámci dělení mohl za konvenční část nabídnout menšinovým akcionářům poměrně zajímavou cenu – tedy poměrně citelnou přirážku k tržní ceně.
Ta část ČEZu, jež by zůstala na burze, „regulovaná“ z doby před pěti lety, by si díky svému zaměření na obnovitelné zdroje, které je třeba jako jádro dále a důrazněji rozvíjet, udržela z pohledu investorů atraktivitu. Ve spojení s distribucí a prodejem, které těží z vysokých cen elektřiny, jež poměrně vysoké zůstanou i v příštích letech, by tak šlo o stabilní dividendový titul.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
