Umění a horolezectví v osobě Edwarda Whympera: Jako první člověk zdolal horu Matterhorn, čtyři ze sedmi členů jeho skupiny však zahynuli – G.cz
Vyhledávání

Umění a horolezectví v osobě Edwarda Whympera: Jako první člověk zdolal horu Matterhorn, čtyři ze sedmi členů jeho skupiny však zahynuli

Zdroj: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=85087

Hora Matterhorn byla dlouho považována za nezdolného čtyřtisícového obra italsko-švýcarských Alp. Dodnes jde o jeden z nejnebezpečnějších evropských horolezeckých cílů. Onu nezdolnost pokořil až Angličan Edward Whymper, kterému se se svou sedmičlennou výpravou podařilo vrchol zdolat 14. července roku 1865, přesně před 156 lety. Příběh to však v důsledku nebyl radostný, neboť čtyři ze sedmi členů výpravy za zdolání vrcholu Matterhornu zaplatili životem.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 14.7.2021, 08:30

Umělec

Na hranici švýcarských a italských Alp ční 4 482 metrů nad mořem kus nebezpečné a okouzlující krásy. Jedná se o horu Matterhorn, jednu z nejkrásnějších a zároveň nejnebezpečnějších čtyřtisícovek na světě. Svahy hory jsou pokryty permafrostem, tedy trvale zmrzlou horninou, která ovšem postupem času taje a způsobuje nebezpečné sesuvy tamějších hornin – to je také jedním z důvodů, proč je výstup na Matterhorn tak nebezpečný a proč se čím dál častěji sahá k dočasným zákazům lezení.

Hora byla dlouho považována za nepřístupnou a nezdolnou, vlastně až do druhé poloviny 19. století. Onu nepřístupnost zlomil až Angličan Edward Whymper, který však se svou skupinou za historický úspěch zaplatil vysokou daň.

Edward Whymper se narodil 27. dubna roku 1840 v Londýně, byl druhým z jedenácti dětí. Whymper byl již za svého života znám jako renomovaný ilustrátor a výtvarník, což bylo také důvodem, proč byl ve svých dvaceti letech vyslán nakladatelstvím Longman do Alp. Tam měl kreslit a zachycovat tamější horské scenérie. Jednalo se o ilustrace k druhému vydání publikace britského Alpine Clubu s názvem Vrcholy, soutěsky a ledovce. Do Alp se tedy Whymper nedostal jako alpinista, ale jako ilustrátor.

Alpinismus

Ve dvaceti letech to bylo poprvé, kdy Edward Whymper spatřil, ještě jako ilustrátor, horu Matterhorn. Už tehdy jej údajně na první pohled uhranula, tehdy však snad jen jako umělce. Edward Whymper byl však fyzicky zdatný, byl nadšeným chodcem, a proto se není třeba divit tomu, že jej alpinismus po chvíli pohltil. Jeho první významný výstup se uskutečnil roku 1861, když v Dauphineských Alpách zdolal horu Mont Plevoux. V následujících letech si připsal na svůj horolezecký seznam prvovýstupy na Barre des Écrins (4102 m n.m.), Aiguille d’Argentière (3901 m n.m.), Mont Dolent (3823 m n. m.) a Grandes Jorasses (4208 m n.m.), kde je po něm dokonce pojmenován jeden z vrcholků (Pointe Whymper).

Hlavním cílem Edwarda Whympera byl však od počátku Matterhorn. Na ten se pochopitelně v průběhu své ještě začínající horolezecké kariéry taktéž pokusil vystoupat, ovšem neúspěšně. Sedm Whymperových pokusů skončilo neúspěchem. Nutno podotknout, že o zdolání Matterhornu se tehdy pokoušelo opravdu mnoho skupin, neboť se tehdy jednalo o jeden z nejproslulejších panenských alpských vrcholů. Proběhlo několik pokusů jak z italské, tak ze švýcarské strany. Neúspěšné výstupy si připsal také Jean-Antoine Carrel, Whymperův „úhlavní soupeř“ v dobývání Matterhornu.

Mezi Whymperem a Carrelem panovala podivná přátelsko-nepřátelská nálada. Oba se vzájemně považovali za rivaly, několikrát se ovšem pokusili Matterhorn zdolat společně. Pokaždé se však objevila překážka, která jejich vzájemné vazby posléze zpřetrhala. Osudovým obdobím se stal červen a červenec roku 1865. Edward Whymper již poosmé stanul pod Matterhornem a znovu se pokusil spojit síly s Carrelem. Ten sice zprvu účast přislíbil, nakonec ji však zrušil s vysvětlením, že se nemůže ze svých dalších závazků uvolnit.

Edward Whymper tehdy zjistil, že u Carrela si objednala výstup k vrcholu Matterhornu italská vláda. Válečná sekera tím byla znovu vykopána. Edward Whymper si matterhornské prvenství nechtěl nechat vzít. Zvláštní shodou okolností se tehdy v Zermattu pod horou Matterhorn sešlo hned několik dalších zájemců o výstup k vrcholu, kteří byli ochotni se k Whymperovi přidat. Náhle tak vznikla sedmičlenná skupina, jež se k Matterhornu vydala směrem od Zermattu přes hřeben Hörnli.

Hořkosladký příběh

13. července se skupina s Whymperem ve vedení vydala k vrcholu dosud nezdolaného Matterhornu. Pravdou je, že skupina byla dosti nesourodá, neboť byla tvořena opravdu zkušenými mistry horolezci, ale také nezkušenými nebo čerstvě zaučenými horskými vůdci. Výprava postupovala poměrně bezstarostně, snad jako by ani „nedobývala“ Matterhorn. Druhého dne, 14. července 1865, překonala skupina Hörnliho hřeben a úspěšně se dostala na vrchol Matterhornu. Carrelova skupina byla ještě stále na cestě, daleko od vrcholu, který však v tu chvíli již nebyl panenský. Edward Whymper v souboji zvítězil a stal se prvním člověkem, který stanul na vrcholu Matterhornu.

Konec příběhu však není ani zdaleka tak optimistický, jak se členům skupiny na vrcholu hory mohlo zdát. Naopak je hořkosladký až tragický. Některým radujícím se účastníkům výstupu totiž ve chvíli největší radosti ubíhalo posledních pár hodin života. Když začali sestupovat, panovala stále dobrá nálada, ovšem někteří členové skupiny byli na pokraji svých sil. U jedné zledovatělé plošiny, pod kterou se rozprostíral děsivý strmý sráz, se skupina rozhodla navázat se na jedno lano – do té doby postupovali odděleně na dvou lanech.

Přibližně po pěti metrech jeden z členů zavrávoral a uklouzl, což vyvedlo z rovnováhy prvního kráčejícího. Ten vypadl z horské stěny a začal klouzat po strmém svahu dolů. Po chvilce sebou lano škublo a ozvalo se hlasité prasknutí. Lano nápor padajícího člena skupiny nevydrželo. Čtyři ze sedmi členů se zřítili do hlubiny a zahynuli. Tři těla byla později nalezena, jedno tělo se nepodařilo nalézt již nikdy. 14. červenec 1865 se tak zapsal do historie dvojím způsobem. Jednak jako radostná událost, při níž se podařilo poprvé zdolat „nezdolný“ Matterhorn, druhak jako tragická nehoda, při které zahynuli čtyři členové výpravy.

Edward Whymper se přes nehodu na vrcholku Matterhornu nikdy nepřenesl. Během života stihl podniknout ještě dvě cesty do Grónska. Roku 1879 pak odcestoval do Jižní Ameriky, kde vystoupal na Chimborazo (6263 m n.m.), Cotopaxi (5897 m n.m.) a Tupungato (8585 m n.m.). Edward Whymper také vynalezl jistící háček a tzv. Whymperův stan. Závěrečná léta Whymperova života však byla spíše depresivního rázu, údajně se uzavřel do sebe a sžíral ho smutek. V září roku 1911 onemocněl, zamkl se ve svém pokoji v Grand Hotel Couttet a odmítl jakoukoli lékařskou pomoci. Dva dny na to, 16. září 1911, byl ve věku 71 let nalezen ve svém pokoji mrtev.

Podobné články

Doporučujeme

Další články