Zajistit financování obnovy by měla hlavně EU, a to částkou přesahující 500 miliard eur, v přepočtu 12,4 bilionu korun. Suma 12,4 bilionu korun přitom odpovídá celkovému výkonu české ekonomiky za dva roky. Odpovídá tedy souhrnu hodnoty všeho zboží a služeb, které se za dva roky na území Česka vyprodukují.
Plán obnovy zahrnuje široký seznam infrastrukturních a bezpečnostních projektů, zelených a digitálních investic či investic do diverzifikace energetiky. Sestavila jej Ukrajina společně se svými dárci, včetně právě EU. EU v červnu přiřkla Ukrajině kandidátský status.
Evropská komise nyní prověřuje konkrétní možnosti financování plánu, včetně grantů a půjček. Odhad celkových nákladů komplikují neustávající boje na ukrajinském území.
Jednou z možností financování je společné půjčování všech členských zemí EU, koordinované Bruselem. Brusel by si tedy prostředky na obnovu Ukrajiny napůjčoval na mezinárodních trzích, od bank, fondů a dalších investorů, přičemž tyto půjčky by i s úrokem postupně splácely členské země EU, včetně Česka.
Nelze tedy vyloučit, že se jednání o konečné podobě plánu potáhnou, neboť některé členské země EU se budou zdráhat dále se masivně zadlužit. Určité signály v tomto směru vysílá například Německo, které se nyní staví odmítavě k projednávanému finančnímu balíčku rychlé pomoci Kyjevu. Brusel nakonec navrhne balíček rychlé pomoci za zhruba miliardu eur (cca 25 miliard korun), protože Berlín nadále blokuje jednání o větším balíčku rychlé pomoci, v objemu 8,8 miliardy eur (cca 218 miliard korun).
Zmíněnou konferenci ve švýcarském Luganu navštíví také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, jež představí platformu EU pro globální dárce Ukrajině. Mezi dárci budou vedle zemí EU také zbývající státy skupiny G7, mezinárodní organizace, ovšem i Švýcarsko a Norsko. Celosvětovou dárcovskou činnost bude koordinovat právě EU. V rámci této snahy bude Česko, coby země aktuálně předsedající EU, pořádat letos v listopadu velkou mezinárodní dárcovskou konferenci.