Palcové titulky v novinách hovořily v říjnu o mimozemšťanech či dokonce přímo o Dysonově sféře, tedy umělých prstencích kolem daleké hvězdy, z níž vysávají energii. Nabízela se ale i jiná vysvětlení, z nichž se teď jedno na základě dalších měření zdá být nejpravděpodobnější. Nevylučuje ale, že by mimozemský život nemohl být někde jinde.
„Objevili jsme ohromný shluk objektů vypadajících jako cosi, co mohla postavit pouze inteligentní mimozemská civilizace,“ oznámila skupina amerických astronomů v polovině října.
dysonsphere.jpeg
Nejvíce se lidem zalíbila, a proto se posléze tak všude přetřásala možnost tzv. Dysonovy sféry, kterou kolem hvězdy mohla postavit pouze vyspělá mimozemská civilizace. (Foto: blastr.com)
Okamžitě se objevila různá erudovaná vysvětlení i čiré spekulace, co jiného by to ještě mohlo být – těch pět nejzásadnějších jsme popsali a rozebrali v článku 5x nejnovější senzační objev astronomů: veleroj komet, ufonské megastavby, invaze z vesmíru?
Jako nejpřijatelnější pro všechny ‚chladné hlavy‘ se v té chvíli zdála být hypotéza o „rodině komet“, třebaže tomu odporovaly hodnoty pozorovaného infračerveného (tepelného) záření. Jenže teď se ukazuje, že tahle možnost je i přesto nejspíš ta pravdivá. Tedy přinejmenším zatím...
Na ‚podezřelé‘ hvězdné těleso se soustředily hlavně teleskopy programu SETI – Hledání mimozemské inteligence. Ty sledují radiové signály v ‚úzkých‘ i ‚širokých‘ pásmech, v nichž se dají zachytit jednak záměrná poselství mimozemšťanů, jimiž upozorňují na svou přítomnost, a stejně tak i ‚nezáměrné signály‘ – asi jako když zachytíte něčí specifický ‚nouzový‘ signál, nebo jen ‚vysílání televize‘.
A nic takového – tedy ani jedno z toho – z této oblasti prokazatelně nepřichází.
profimedia-0129142282.jpg
Allenovo teleskopické pole v Kalifornii – jeho 350 radioteleskopů se uplynulé týdny soustředilo na oblast u hvězdy KIC 8462852. (Foto: profimedia.cz)
Ani nová měření infračerveného záření, která by potvrdila průlet jiných kosmických těles kolem dané hvězdy, nepřinesla pozitivní výsledky. To ale neznamená, že tudy komety neprolétly. Háček je v tom, že první takováto měření proběhla předtím, než Kepler zaznamenal dva světlené poklesy (a každý z nich rozdílný, což se ukazuje být jako důležité), a ta poslední zase až těsně poté... sice těsně, ale stejně.
Je totiž velmi pravděpodobné, že roj komet už je dávno pryč, a tudíž už nemůžeme pozorovat ani žádné infračervené záření. Pokud se jedná roj, který má navíc dlouhou excentrickou dráhu a v jehož čele je obří kometa následovaná velmi dlouhým ‚ohonem‘ menších těles – pak by to daleko trefněji vysvětlovalo nedávná astronomická pozorování:
1) Dlouhá excentrická dráha = dlouhé časové periody, kdy komety znovu proletí stejným místem kolem dané hvězdy.
2) Velmi dlouhý roj s obří kometou v čele = první větší zastínění v roce 2013 a druhé menší v roce 2015.
Může se samozřejmě jednat i o něco jiného – když se například poprvé objevilo periodické záření z pulzarů, mělo se zprvu rovněž za to, že se podle dosavadních pozorování nemůže jednat o nic přirozeného, nýbrž o produkt mimozemské inteligence. Proto se také tyto ‚blikající‘ objekty označovaly zkratkou GLM = Green Little Men (Zelení mužíčci).
pulsar.gif
A když už jsme u těch mimozemšťanů, ani tuhle možnost nemůžeme stále zavrhnout, byť zrovna v tomhle případě se to ukazuje stále méně pravděpodobné. Ale – jen v naší galaxii, tedy Mléčné dráze, jsou biliony hvězd. A kromě ní existují biliony dalších galaxií. I kdyby neplatila premisa, že kolem jedné z deseti hvězd mohou obíhat planety, na nichž může vzniknout inteligentní život, ale kdyby to bylo jen třeba kolem jedné hvězdy z bilionu, pravděpodobnost mimozemského života zůstává stále vysoká.
Otázka je, zda se přes propastné vzdálenosti času, a tím pádem i prostoru, mohou různé civilizace navzájem kontaktovat. Vždyť už jen to, co teď sledujeme u inkriminované hvězdy KIC 8462852, se ve skutečnosti odehrálo někdy kolem roku 534 našeho letopočtu.
Na závěr se ještě podívejte, jak jsme ve vesmíru nicotní.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
