Vzpomínám si ještě živě, jak jsem se v počítačových simulátorech snažil bez joysticku udržet letadlo ve vzduchu. Copak ve vzduchu, to bylo ještě snadné, nejkritičtějším okamžikem byl vzlet a hlavně přistání, kdy člověk musel kalkulovat s mnoha proměnnými. Ostřílení piloti vám řeknou, že to přejde snadno do krve. V případě U-2, letadla nikoliv hudební skupiny, však extrémní rozpětí křídel a specifické vlastnosti letadla, které může vystoupat do kosmických výšek, dělají z přistávání opravdovou noční můru.

1. Trumf studené války

u2224.jpg

U-2 poprvé vzlétlo v srpnu 1955 a bylo vyvíjeno za jediným účelem - aby umožnilo díky své letové výšce 18 kilometrů nedetekovatelné přelety nad Sovětským svazem. Počítalo se s tím, že sovětské Migy-17 nevystoupají výš než do 14 kilometrů a nebudou schopné kvůli zastaralé radarové technice U-2 zachytit, natož aby ho sestřelily. Prvních několik přeletů skutečně proběhlo v naprostém utajení, ale následně se ukázalo, že Sověti něco tuší a o přeletech ví, jenom nedokázali identifikovat ani letadlo, ani dráhu. Později se k nim díky špionáži dostaly i informace o U-2. Eisenhower sice v roce 1956 přelety zatrhl, jakmile si o nich Sověti začali šuškat, ale následně je opět povolil. Sovětská technika ale rychle dohnala manko a v květnu 1960 se Sovětům povedlo jednu U-2 sestřelit.

2. Most špionů

Příběh sestřeleného pilota Francise Garyho Powerse a jeho slavnou výměnu na berlínském mostě popisuje ve svém novém filmu Steven Spielberg. Snímek se jmenuje Most špionů a v USA jde tento týden do kin, v těch českých ho uvidíme začátkem prosince. Přes tento incident, a fakt že Sovětům se povedlo velkou část zříceného letounu rozebrat a analyzovat, zůstává modernizovaná U-2 ve výzbroji dodnes. Do důchodu měla jít už letos, u příležitosti šedesátého výročí, ale její náhrada - bezpilotní RQ4 Global Hawk - stále není hotová. U-2, přezdívaná Dračí lady, přitom přežila i svou první náhradu - slavný SR-71 Blackhawk. A přitom má pořád pověst jednoho z nejzákeřnějších letounů vůbec.

3. Kosmonaut přistává s kluzákem

chase.jpg

Abyste to pochopili - do takhle brutální výšky se pilot jednomístného stroje vydává v podstatě ve skafandru, míří totiž do kosmu a pohybuje se na spodní hranici stratosféry. Aby tam U-2 vystoupal, potřebuje kromě výkonného motoru i podporu větru - proto to obří rozpětí. Dobrý sluha je však při přistávání zlým pánem, protože na letoun působí boční vítr. Pomocná kolečka se musí vysouvat až ve chvíli, kdy U-2 dosedne na ranvej. Správně dosednout ale není nijak snadné, pilot navíc ve skafandru disponuje pouze omezeným pohybem a nemůže se rozhlédnout. Přistání tak připomíná thriller. Aby to nebyl horor, musí se pilot spolehnout na pomoc parťáka z povrchu.

4. Mobilní pilot

Jakmile jde U-2 na přistání, vyráží zpoza ranveje druhý pilot v rychlém sportovním voze. Jede naplno, aby nalétávající U-2 stíhal a vysílačkou mu radí, kolik metrů mu zbývá do bezpečného dosednutí, kam má korigovat náklon, kdy vysunout klapky, kdy vysunout pomocná kolečka - v podstatě ho vede za ručičku, zatímco uhání dvoustovkou v těsném závěsu. Je to krásná symbióza letadla a vozu, dvou špičkových pilotů, kteří jsou v tu chvíli na sobě životně závislí.

5. Asfaltové stíhačky

maxresdefault.jpg

Dnešní "potomci" původní U-2 se jmenují U-2R a ER-2. Jsou dvoumístné, mají výkonnější motory a umí létat ještě výš. Jejich síle musí odpovídat i vozy, které je stíhají. Napříč celou historií šlo o americké sportovní vozy. Např. NASA pro svůj ER-2 používá policejní Dodge Charger s osmiválcem o výkonu několika stovek koní. A momentálně plánuje přezbrojit na Chevrolet Camaro SS o výkonu 426 koní. Z nuly na stovku vystřelí Camaro za 4,5 vteřiny a maximálně může v nelimitované verzi uhánět až 270 km/h.

Zajímá vás, co všechno nám létá nad Evropou? Přečtěte si o nejprotežovanějších stíhačkách v okolí.