Soutěž Wildlife Photographer of the Year loni oslavila půl půl století. Pořádá ji londýnské National History Museum ve spolupráci s BBC. Prohlédněte si, jak to vypadá, když je fotograf ve správnou dobu na správném místě a navíc umí.

1. Pravá láska - Steve Race

Terejové bílí jsou celý život věrní jednomu partnerovi. V průběhu obřadu páření se vzájemně uklánějí, třou se zobáky, natahují krky a křídla. Tenhle sameček přinesl i náhrdelník.

2. Spolucestující - Douglas Seifert

Dugong indický je plachý vodní savec z řádu sirén. Žije u dna v mělkých mořských zátočinách, ale stejně jako ostatní savci se nadechuje kyslíku - vynořuje se pravidelně v dvouminutových intervalech.

3. Želví selfie - Luis Javier Sandoval

První želvy žily na Zemi už před více než 220 miliony let. Mořské želvy se od sladkovodních separovaly zhruba před 100 miliony lety. Rozdíl mezi nimi je hlavně v přítomnosti solných žláz ukrytých v lebce, končetinami, které plní funkci ploutví a menším - pro pohyb v moři ideálnějším - krunýřem.

4. Zmoklá rodinka - Diana Rebman

Gorily mají pořádný kožich, ve kterém bývá občas pěkně horko. Například v pražské ZOO se udržuje konstantní teplota mezi 19 a 21 stupni. Pokud se zvýší, počítač, který klima nepřetržitě kontroluje, otevře okna. Pokud ani to nestačí, spustí se na gorily umělý déšť. Příroda naštěstí žádné počítače nepotřebuje.

5. Slastná protahovačka - Stephan Tuengler

Protahování způsobuje lvům libé pocity a slouží k prokrvení a protažení svalů před akcí. Doprovází ho většinou i zívání. A to jak před odpočinkem, tak čerstvě po probuzení. Nepřipomíná vám to něco?

6. Lachtaní potlesk - Audun Rikardsen

Víte, jaký je rozdíl mezi lachtanem a tuleněm? Lachtani na rozdíl od tuleňů mají ušní boltce a spí na souši. Jsou velmi učenliví, čehož zneužívají někteří majitelé cirkusů a zábavních parků. Ale třeba je balancování s míčem na nose baví...

7. Lachtánci mají dostaveníčko - Michael Patrick O'Neill

Lachtaní prckové mají stejně jako lidé mléčný chrup. Slovo lachtan se do češtiny dostalo v 19. století z ruštiny (respektive z jazyka Itelmenů - kmene obývajícího Kamčatku). Češi ho znají od roku 1834 díky Janu Svatoplukovi Preslovi, jednomu z nejvýznamnějších českých přírodovědců 19. století.

8. Rybí vír - Alexander Mustard

Barakudy mají velmi ostré zuby a chovají se jako torpédo. Pokud na něco, nebo spíš někoho, dostanou chuť, jejich oběť nemá moc šancí. Občas mají kanibalské tendence - smlsnou si na svém vlastním druhu.

9. Dantovo peklo - Karen Lunney

Přechod přes řeku v národním parku Serengeti v severní Tanzanii může být pěkné drama. Pakoně "zachovávají paniku" a chaoticky se ženou vpřed bez ohledu na ostatní. Silný proud a strmé břehy jim situaci neulehčují.

10. Hejbni kostrou! - Gerry Pearce

Racků existuje víc než 40 druhů. Racek chechtavý nevydává zvuky podobné smíchu nejen proto, že to neumí, ale hlavně proto, že jeho jméno bylo nesprávně odvozeno ze slova lachen (německy smát se), přičemž ve skutečnosti vychází ze slova die Lache (kaluž, tůň).

11. Nepřibylo něco na Facebooku? - Marsel van Oosten

Makakové červenolící milují vodu. A tenhle zřejmě i nové technologie. Ještě aby ne, vždyť je to Japonec!

Pokračování naleznete na následující straně...