„Po roce Vánoce, Vánoce odcházejí…“, můžeme dnes s čistým svědomím zavolat. Právě dnes si totiž připomínáme svátek Tří králů, kterým Vánoce vrcholí a zároveň končí. Nemluvíme tedy o těch pravoslavných, tam je to jinak a ty teprve zítra přijdou. Končí Vánoce tak, jak je zná a slaví valná většina z nás, tedy ty katolické.
Připomeňme si, kdo jsou oni tři králové, za které se každý rok 6. ledna převlékají děti, ale i dospělí a chodí se na koledu. Jedná se o mudrce, kteří se vypravili z Orientu navštívit Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesli mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Na jejch počest v tento den chodí na vesnicích a městech tříkrálové průvody, koledníci obcházejí domy, v běhu je tříkrálová sbírka... Zdůrazňovat, že za minulého režimu tento svátek podporovaný komunisty nebyl, to je asi zbytečné.
Kdo je kdo
Králové představovali i tři stupně života – mladíka, dospělého muže a starce a dostali jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Oblečený do purpurového pláště Evropu zastupoval Melichar a Ježíškovi přinesl zlato. V zeleném orientálním šatě byl Baltazar, jenž Jezulátku přinesl kadidlo a černý Maur z Afriky s turbanem na hlavě věnoval Ježíškovi myrhu.
Zvyky spojené se svátkem Tří králů
.V katolických zemích se o svátku Zjevení Páně, který připadá právě na 6. ledna píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † (nebo † C † M † B ), a to jako formule požehnání. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami. V druhé polovině 20. století kdesi vznikla domněnka, že KMB je zkratka latinského Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná. Byť toto latinské rčení vypadá starobyle, není ze starší literatury doložitelné .
Mezi další zvyky patří věštění délky života. Každý člen rodiny zapálí stejně vysokou svíci a komu dohoří nejdříve, toho si nejdříve odnese smrt v podobě Morany. Pokud dým stoupal vzhůru a plamen byl jasný, čekalo dotyčného nebe. Když svíce prskala, dým šel k zemi a plamen byl nerovnoměrný, čekalo jedince peklo. Lidé si také Tři krále zajišťovali pevné zdraví, a to tak, že jedinec našel odvahu a ponořil se do nějaké řeky či potoka. Nebo ten den vypil nalačno posvěcenou vodu z kostela. Pekl se také mazanec, do kterého hospodyně schovala peníz. Ten, kdo ho pak našel, byl zvolen králem, který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky nade dveře.
Oblíbené byly také pranostiky
K dnešnímu dni se vážou i některé pranostiky:
Je-li na Tři krále větrno, bude úrodno.
Bude-li na Tři krále mnoho hvězd, urodí se mnoho brambor.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
A v neposlední řadě v tento den mizí z domácností vánoční stromečky a ostatní dekorace, které světlo světa spatří zase za rok.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
