Trestní odpovědnost právnických osob - další dobrodružství na český způsob? Nebo gilotina na firmy? Stavební gigant ví díky Davidu Rathovi své – G.cz
Vyhledávání

Trestní odpovědnost právnických osob - další dobrodružství na český způsob? Nebo gilotina na firmy? Stavební gigant ví díky Davidu Rathovi své

Zdroj: commons.wikimedia.org/wiki/File:Kozeluzska_Metrostav., Petr Vilgus, licencované pod Creative Commons 2.0

Víte, že v Česku pořád platí trest smrti? Jen se místo elektrických křesel a konopných provazů vykonává poněkud humánnějším způsobem a místo na lidi se uplatňuje na firmy. I takto by se dala v některých směrech vykládat trestní odpovědnost právnických osob, která u nás funguje od začátku roku 2012. Z nevinně vypadající regulace se postupně vyvinula dobře naolejovaná gilotina pro firmy a čím dál oblíbenější hračka státních zástupců. Své o tom teď určitě ví firmy, které se zapletly v kauzách kolem exhejtmana Ratha, a to v čele se stavebním gigantem Metrostavem.

Jan Studnička
Jan Studnička 2.2.2020, 08:12

Odsouzený stavební gigant

V uplynulém týdnu bylo opět rušno kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Jednak kvůli jeho stěhování se z věznice do věznice a jednak se u soudu řešil další jeho korupční malér. A nejen jeho – kromě spoluobviněných manželů Kottových a dalších osob se soud týkal také několika firem, z nichž je asi veřejnosti nejznámější Metrostav. Metrostav zažil v pátek malou premiéru: firma byla sice obviněna i v jiných korupčních kauzách (například v zakázce kladrubského národního hřebčína), první odsuzující rozsudek padl ale až v případu Davida Ratha. Soudkyně jejich roli v této kauze ohodnotila tím, že uložila Metrostavu kromě desetimilionové pokuty i tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Soudkyně Iva Říhová použila téměř celou paletu trestů, kterou může díky takzvané trestní odpovědnosti právnických osob stíhaným firmám uložit: vedle mnohamilionových pokut některým zabavila majetek, některé rovnou zrušila a některým zakázala účast ve veřejných tendrech. Metrostavu se to celkem pochopitelně nelíbí a odvolal se. Ohrazuje se mimo jiné proti tomu, že je za selhání jednotlivce trestaná celá společnost. Do všeho se tak bude muset vložit Vrchní soud. Uvidíme. Podívejme se ale trochu blíže na to, co to vlastně trestní odpovědnost právnických osob je.

Podnikání v Česku je dobrodrůžo

Na první pohled se to nezdá, ale Česko je země dobrodruhů. A teď není řeč o Kubišovi, Hanzelkovi se Zikmundem ani o nějakém tancujícím rybáři. Ti nejodvážnější ze všech tu dělají celkem prostou věc – vedou vlastní firmy a dávají práci zaměstnancům. Už jen letmý popis přeregulovaného podnikatelského prostředí volá po parafrázi legendární hlášky z filmu Na samotě u lesa: „To máte EET, kontrolní hlášení, prokazování původu majetku, statistické výkazy, GDPR, pracovnělékařské služby, bezpečnost práce, archivnictví, kniha jízd...“

Samozřejmě to nejsou všechno zbytečnosti, ale nabízí se otázka, jestli toho není trochu moc. Pověstná česká snaha být papežštější než papež, či chcete-li gretštější než Greta totiž v tomto případě vede k tomu, že běžná společnost prostě nemá šanci dodržet úplně všechna pravidla a nařízení. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků musí firmy v ČR ročně vyplnit až dva tisíce formulářů. A aby to nebylo tak jednoduché, jen třetinu z nich tvoří důležité dokumenty, které si nemůžete dovolit odložit, či dokonce opominout.

Nejbáječnější na tom všem ale pravděpodobně je, že i když zaměstnáte desítky lidí, aby hlídaly všechna lejstra, razítka, lhůty a potvrzení, a skutečně se vám nakonec podaří dospět k 100% legálnímu provozu, stačí jedno překročení zákona ze strany vašeho manažera či řadového zaměstnance a rázem může být volána k odpovědnosti i celá vaše firma. Nejpřísnějším trestem je přitom její úplné zrušení.

Statistiky Státního zastupitelství jsou docela děsivé. Zatímco v roce 2012 čelilo trestnímu stíhání 22 právnických osob a 4 z nich byly nakonec obžalovány, v roce 2016 přibylo 261 trestně stíhaných a 192 obžalovaných! Dohromady už bylo v letech 2012-2018 zahájeno 1239 trestních stíhání a vzneseno 814 obžalob proti právnickým osobám. Celkem padlo 341 pravomocných rozsudků a z nich 70 % bylo odsuzujících.

Z podrobnější statistiky uložených trestů vyplývá, že v letech 2012-2018 již 80 právnických osob odešlo od soudu s peněžitým trestem, 83 se zákazem činnosti a 27 s úplným zrušením – tedy s trestem smrti.

„Pamatuji i docela absurdní případy, které bohužel většinou skončily špatně. Jedna firma byla dokonce odsouzena v situaci, kdy trestní stíhání neodhalilo totožnost zaměstnance, který uvedený trestný čin spáchal,“ řekl k této problematice Géčku bývalý ministr vnitra, dnes advokát Ivan Langer. Netají se tím, že v době svého působení ve vysoké politice aktivně bránil právě přijetí tohoto zákona. „Situaci hodně změnila novela z roku 2016, která významně rozšířila spektrum trestných činů, za které mohou být právnické osoby stíhány, z původních 83 na dnešních 228. Vyloučeny byly prakticky jen případy, v nichž si lze trestní odpovědnost právnických osob jen těžko představit – například soulož mezi příbuznými, dvojí manželství, zanedbání povinné výživy či služby v cizích ozbrojených silách,“ říká Ivan Langer.

Novela z roku 2016 však na druhou stranu zavedla cosi jako institut vyvinění. „Zatímco před tím vycházel rozsudek do značné míry z libovůle soudce či státního zástupce, nyní se posuzuje, zda právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání činu zabránila. V praxi to vede k rozvoji tzv. compliance programů ve firmách, které zahrnují opatření a postupy pro prevenci, odhalení a reakci na případná trestněprávní jednání,“ doplňuje Langer.

Na otázku, kdy je čas na tvorbu takového compliance programu, existuje jednoduchá odpověď. Až se něco stane, je pozdě. "Funguje to jako pojištění. Dokud se nic neděje, generuje to hlavně náklady, ale u soudu je to velmi podstatný důkaz. V tomto kontextu připouštím, že tato právní úprava může být i celkem užitečná, protože pomáhá správně nastavit procesy či odpovědnosti ve firmách,“ uzavírá bývalý vrcholný politik, kterému se kdysi podařilo prosadit digitalizaci státní správy nebo projekt datové schránky.

Navzdory tomu všemu zůstává v Česku i nadále statisíce dobrodruhů, kteří si nedají říct a pokračují v podnikání. Říkáte si, jsem zaměstnanec, tak co je mi do trestní odpovědnosti nějakých právnických osob? Omyl. Do této kategorie totiž v Česku spadají nejen obchodní společnosti a družstva, ale také oborové organizace, svazy zaměstnanců, politické strany, obecně prospěšné společnosti, nadace, a dokonce i obce či kraje.

Což vede k jedné dobré zprávě na závěr. Až vás třeba naštve Praha kvůli dopravní zácpě, můžete na ni podat žalobu. A soud ji třeba konečně zruší...

Podobné články

Doporučujeme

Další články