Jistě – třeba ke kariéře je vhodné přistupovat prvním způsobem. Střední škola, praxe, vysoká, první práce… Ale někdy se to začne zadrhávat. Například proto, že vám kariéru plánoval někdo jiný. A vy vlastně díky tomu neplavete, ale plácáte se v brouzdališti. A chcete-li se OPRAVDU naučit plavat, moc jiného už vám nezbývá.

Takovým životním skokem může být třeba výpověď v práci a start vlastního podnikání. Nebo cesta do zahraničí. Odchod z vysoké školy. Nástup na vysokou školu… Prostě start tvrdé a náročné cesty s nejistým koncem. Protože jakmile skočíte bez přípravy do hlubokého bazénu, můžete se taky klidně utopit.

bazen.gif

giphy.com

Pokud chceme opravdu udělat něco takového, musíme se především rozhodnout. Takový proces má přitom tři fáze – analýza, rozhodování, konání. Nejprve si musíme pojmenovat problémy, kvůli kterým o něčem takovém uvažujeme. Pak si důkladně zvážit pro i proti. No a nakonec udělat to, pro co jsme se rozhodli. Všechny tyto fáze musí přitom mít jasně daný začátek a konec. Není nic horšího, než když se někdo měsíce a roky o něčem „rozhoduje“.

Co se skoku samotného týká, stanovte si datum (samozřejmě pokud to jde). Těsně před ním se nestresujte – jděte třeba na výlet, dovolenou, užívejte si. Už jen proto, že až skočíte, budete moci na věci jako dovolená dlouho zapomenout.

V okamžik skoku jděte na věc klidně a ovládejte se. Lze přitom doporučit malou skleničku něčeho ostřejšího „na nervy“. Ovšem opravdu jenom jednu. Druhá je už znakem slabošství.

giphy.gif

giphy.com

Dost možná se vám rozklepou kolena a ucítíte, jak zdánlivě obyčejnou větu: „Šéfe, máte minutu,“ prostě nedokážete vyslovit. Nevadí. Uděláte to zítra – na to, jak přesně jste do té vody skočili, se dějiny neptají. Zajímá je, ŽE jste to udělali. A nebojte se ani toho, že se takhle budete mučit nějak dlouho – po pár dnech to ze sebe vyhrknete prostě proto, že už to bude chtít mít za sebou.

A jestli se chystáte dát výpověď a začít pracovat na sebe, přečtěte si i článek ZDE.