Tohohle se v Česku fakt nedočkáme: Dechberoucí fotky čínských dopravních staveb bychom si měli rozvěsit v kancelářích místo motivačních plakátů – G.cz
Vyhledávání

Tohohle se v Česku fakt nedočkáme: Dechberoucí fotky čínských dopravních staveb bychom si měli rozvěsit v kancelářích místo motivačních plakátů

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Země, kde farmáři ve srandovních čepičkách pojídají suchou rýži? Dávno ne. V představách mnoha Čechů je stále zakořeněn obraz Číny jako relativně zaostalé země, jejíž ekonomika stojí a padá s levnou pracovní silou a kde je vrcholem moderní techniky už stovky let kolo. To, že jde o hodně pomýlenou představu, obvykle poznáte vzápětí poté, co vystoupíte z letadla na jednom z 234 čínských letišť.

Redaktor
Redaktor 30.5.2019, 12:18

Čína jede!

Rychlost a rozsah toho, jak se Čína mění, je očividná a nemá v historii obdoby. Kevin Rudd, bývalý předseda australské vlády, již před časem trefně vyjádřil, že se čínská civilizační exploze ve výsledku rovná tomu, jako kdyby „anglická průmyslová revoluce a globální informační revoluce propukly zároveň a smrskly se ze tří set let na třicet.“ Proměna Číny je prostě ohromující. Ještě nedávno prázdné ulice Pekingu jsou dnes přecpané šesti miliony automobilů a z kdysi malého městečka Šen-čen je dnes megapolis s více než deseti miliony obyvatel, kde se ceny nemovitostí mohou směle měřit se Silicon Valley.

Dynamiku bezprecedentního rozvoje Země středu lze asi nejvýmluvněji ilustrovat na dopravní infrastruktuře. V celkovém součtu Čína v rozmezí let 1996-2016 vybudovala zhruba 4,2 milionu kilometrů silnic, z toho 110 000 kilometrů dálnic, kterými propojila 95% všech vesnic v zemi. Srovnejme to s českou kotlinou, kde dálniční síť stavíme již od časů Gustáva Husáka a nemáme ji dokončenou ani v časech jeho krajana Andreje Babiše. V současné době má dálniční síť v Česku zhruba 1 250 kilometrů, čínská síť je aktuálně na cifře 142 500. Po přepočtu na rozlohu zemí nám výjde zhruba obdobná hustota dálničních sítí, což není zrovna důvod k radostem, uvědomíme-li si, že se narozdíl od Číny nemusíme potýkat s detaily jako jsou Himaláje nebo poušť Gobi. Hořkou připomínkou toho, jak opoždění za Čínou jsme, je také kauza Trojské lávky. Ta se zřítila 2. prosince 2017. Bude trvat minimálně tři roky, než bude hotová provizorní (!) lávka. Naproti tomu Peking v listopadu 2015 vyměnil poněkud větší most San-jüan o váze 1300 tun za pouhých čtyřicet tři hodin.

To, že ve srovnání s Čínou neobstojí Česká republika asi nikoho nepřekvapí. Smutnější je však konfrontace Číny s naším nejvýznamnějším spojencem, tedy Spojenými státy americkými. Jedna statistická svodka mluvící za vše - v rozmezí let 2011-2013 vyrobila Čína více cementu než Spojené státy za celé 20. století.

Skloňovaný čínský boom s sebou samozřejmě přináší i negativní aspekty. Krom toho, že Čína příliš nehledí na životní prostředí, bývá často zpochybňována úcta čínských úřadů k soukromému vlastnictví. Všechno má svůj rub a líc a rychlost územního řízení s sebou nese jisté oběti. Na druhou stranu i v tomto dochází k jistému progresu - v roce 2010 například Čína vydala výnos o zákazu nuceného vystěhování.

Další věcí je dostupnost. Koupit si v Číně auto je sice jednoduché, ale tím starosti teprve začínají. V bohatších regionech na východě Číny je aut takový přebytek, že musí být jejich množství regulováno. Děje se tak zpravidla zpoplatněním státní poznávací značky. Například v Šanghaji se na SPZ přihazuje v aukcích a jejich cena se v současné době pohybuje v přepočtu něco okolo 300 tisíc korun, což není zrovna málo. Pozitivní je, že Čína zvýhodňuje řidiče elektromobilů, kteří na SPZ čekat nemusejí. Pozoruhodné je i to, že se na ulici prakticky nesetkáte se staršími vozy – vozový park je výrazně novější než v Evropě.

Podobné články

Doporučujeme

Další články