Terminátor jako spása
„Já se vrátím“ je jedna z nejpopulárnějších filmových hlášek historie. Objevila se, ať už v původním znění, jako parafráze nebo ve formě vtipného odkazu na její původ – v desítkách snímků. Vůbec poprvé to ale bylo 26. října roku 1984, kdy na stříbrném plátně vypadla z úst Arnolda Schwarzeneggera v roli Terminátora. V dnes esenciálním díle sci-fi žánru v rámci americké kinematografie je Terminátor, zabijácký stroj s podobou člověka, z roku 2029 poslán do Los Angeles roku 1984. Má za úkol zabít Sarah Connor dřív, než přivede na svět syna, který se má později stát vůdcem lidí ve válce proti strojům. Lidé žijící v budoucnosti ovšem do současnosti také vyslali svého muže, jenž se bude snažit Sarah zachránit.
Scénář k Terminátorovi napsal James Cameron. Ten James Cameron, který později natočil oscarový hit Titanic, a který nyní pracuje na ne jednom, ne dvou, ale pěti pokračováních kdysi přelomového snímku Avatar. Když ale tvořil Terminátora, měl Cameron hodně daleko k jednomu z nejslavnějších hollywoodských filmařů své generace, kterým je dnes. Neměl tehdy ani kde bydlet. Vykašlal se na studium na univerzitě a šel dělat řidiče kamionů, aby při tom mohl v myšlenkách utíkat k pohyblivým obrázkům, které toužil tvořit. Chvíli také dělal uklízeče na vysoké škole, kde získal všechny teoretické znalosti o filmařině – četl a kopíroval si totiž odborné práce studentů a části knih v místní knihovně. Studoval po večerech, a když zrovna nečetl, psal scénáře.
Díky společnosti New World Pictures Rogera Cormana, jež se zaměřovala na produkci béčkových hororů, se dostal i k režii, po níž tolik toužil. Byl to pro něj ale spíš traumatický zážitek. Materiál, který vytvořil, studio sestříhalo úplně jinak, než chtěl Cameron, navíc bez jeho vědomí. Nakonec mohl být rád, že byl vůbec uveden v titulcích. Po této zkušenosti Cameron špatně spal. Jednou se mu zdál sen o bojových androidech z budoucnosti, kteří přišli zničit svět. Sebralo ho to natolik, že začal pracovat na scénáři, z něhož se nakonec zrodil právě Terminátor. Další zajímavosti o filmu si přečtěte v galerii tady:
Hotový scénář Cameron nabídl filmové producentce Gale Hurd (kterou si později vzal, ale to sem vlastně nepatří), jíž se nápad líbil. Ke koupi scénáře ji ale přesvědčilo spíš to, že autor za něj chtěl jen 1 dolar. Jeden dolar a slib, že film bude moci sám režírovat. Hurd s tím souhlasila, Cameron už tehdy měl za sebou úspěšný scénář k Rambovi II. Tvůrce dostal na film 6,5 milionu dolarů a do role Terminátora televizní hvězdičku známou jen z béčkového Barbara Conana – Arnolda Schwarzeneggera.
Když pak šéf marketingu společnosti Orion Films, která film distribuovala, viděl výsledek, zděsil se. Nechtěl to pustit ani filmovým kritikům, natož americkým divákům. „Stydíme se to vydat. Je to ubohé laciné béčko. Jakmile se to roznese, zmizí to z kin po prvním víkendu. Nevydrží do druhého víkendu, takže ani nebudeme chystat žádnou reklamu,“ řekl tehdy prý doslova Hurd. Dle logiky „přece se to nevyhodí, když to stálo tolik peněz“ ale hotové sci-fi o vraždících robotech a cestování časem do biografů skutečně šlo... A byl to hit! Terminátor se téměř okamžitě vyšplhal na první příčku žebříčku nejnavštěvovanějších filmů, kde se udržel dlouhých 6 týdnů, a nakonec málem jen ve Státech vydělal 100 milionů.
Cameronovi to otevřelo cestu k režii Vetřelců, druhého dílu kultovní série Ridleyho Scotta. Film, který je od jedničky zcela odlišný, byl opět trhákem. Cameron měl otevřenou jak cestu do Hollywoodu, tak k dalším dílům Terminátora, z nichž ten druhý je mnohými považován za ještě lepší a kultovnější, než je originál.