Slovenský politik, generál francouzské armády a astronom Milan Rastislav Štefánik se narodil 21. července 1880 v obci Košariská. Zemřel 4. května 1919 ve věku 38 let při leteckém neštěstí.

Štefánik se narodil v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika. Milan Rastislav Štefánik byl nejlepším žákem na košarišské škole. Odmaturoval s vyznamenáním na lyceu v Sarvaši a rozhodl se odejít studovat stavební inženýrství do Prahy. Ze studia techniky však později přestoupil na filosofickou fakultu a dal se na studium astronomie. Na doktora filosofie byl promován 12. října 1904.

Poté zamířil do Paříže, kde se hodlal věnovat vědecké kariéře. Stal spolupracovníkem význačného astronoma Pierra J. C. Janssena, který ihned rozpoznal jeho velký talent. Štefánik podnikal rozličné vědecké výpravy do celého světa. Později po něm byla pojmenována Štefánikova hvězdárna v Praze.

Kromě vědecké práce plnil také různá diplomatická a zpravodajská poslání pro francouzskou vládu, francouzské občanství získal v roce 1912. Štefánik měl například za úkol získat povolení od ekvádorské vlády k výstavbě telegrafické sítě a soustavy meteorologických stanic v Ekvádoru a na Galapágách, což se mu nakonec podařilo a v roce 1914 byl jmenován rytířem Čestné legie.

Už v době studií měl závažném problémy se žaludkem a v březnu 1914 se musel podrobit operaci. Zpráva o vypuknutí první světové války jej zastihla, když se zotavoval.

Začátek války jej nijak nepřekvapil, předvídal konflikt už několik let. Spatřoval v něm možnost pro osamostatnění Slováků. Do bojů se kvůli zdravotním komplikacím zapojil až v průběhu roku 1915. Po absolvování letecké školy v Chartres nastoupil na frontu v hodnosti podporučíka a vykonával průzkumné lety.

Začátkem září 1915 byl poslán na srbskou frontu. Při evakuaci z letiště z Niši však havaroval, navíc se znovu ozvala zákeřná žaludeční choroba. Jeho přátelům se jej podařilo zachránit a Štefánik zamířil znovu do Paříže, kde se dostal do kontaktu z nejvýznamnějšími politiky. Štefánik horlivě usiloval o vytvoření česko-slovenského státu. Na konci roku 1915 se setkal s Edvardem Benešem a shodl se s ním na tom, že by se mělo Československo osamostatnit.

Další rok vznikla Československá národní rada, ve které kromě Štefánika a Beneše figuroval Tomáš G. Masaryk, který byl jejím předsedou. Štefánik byl nejprve členem rady a později se stal jejím místopředsedou. Rada organizovala česko-slovenské vojsko v zahraničí. Štefánik se výraznou měrou podílel na vytvoření československých legií ve Francii, Itálii a Rusku.

V červnu 1917 odplul Štefánik do USA, kde měl za úkol provést nábor dobrovolníků. Podařilo se mu sehnat 3 tisíce mužů. Druhý úkol spočíval tom, že se měl snažit získat od krajanů v USA podporu pro Československou národní radu. Nakonec slavil úspěch.

Po návratu do Paříže přijal Štefánik funkci velitele vznikajícího československého vojska.

Dne 14. listopadu 1918 se stal díky svým bohatým zkušenostem ministrem vojenství ve vládě Karla Kramáře. V této funkci setrval až do své tragické smrti. 4. května 1919 se při návratu z Itálie do vlasti stal obětí leteckého neštěstí.