Ještě rok předtím by něco takového bylo tenkrát zcela nemyslitelné. Návštěva George Bushe staršího na prvním výročí sametové revoluce v Praze byla historickou událostí už jen kvůli tomu, že se stal prvním úřadujícím americkým prezidentem, který Československo navštívil.
Jeden den v Praze
„Tehdy jsem cítil vůbec nejsilněji, jakou sílu má svoboda“ prohlásil o své pražské návštěvě o několik let později George Bush starší. Ten tehdy, 17. listopadu 1990, přijel jako první (a zároveň poslední) úřadující americký prezident do Československa na 1. výročí sametové revoluce. Během své jednodenní návštěvy se setkal s prezidentem Václavem Havlem – nebylo to však poprvé, co se spolu oba státníci potkali. Poprvé se tak stalo ve Washingtonu D.C., během Havlovy historické návštěvy amerického Kongresu. Kromě českého prezidenta jednal Bush s tehdejším premiérem Mariánem Čalfou, předsedou Federálního shromáždění Alexandrem Dubčekem, a dokonce i s kardinálem Františkem Tomáškem.
Příjezd George Bushe staršího zakončil celou sérii zahraničních návštěv významných osobností, které k nám po pádu komunistického režimu zavítaly. Již v únoru 1990 přijel na pozvání prezidenta Havla tibetský dalajláma, kterého o dva měsíce později následoval samotný papež Jan Pavel II. Bushův příjezd do Prahy měl kromě symbolického významu i ten politický – americký prezident Československo navštívil v rámci své evropské cesty, během níž sbíral podporu pro plánovaný útok proti Saddámu Husajnovi. Ten tehdy jako irácký diktátor okupoval sousední Kuvajt. Bush tehdy ocenil, že Československo bylo jednou z prvních zemí, která iráckou agresi odsoudila. Ve Federálním shromáždění následně před poslanci pronesl projev, ve kterém vyzdvihl pokojný průběh sametové revoluce a prohlásil, že je pro něj čest, že je prvním americkým prezidentem, jenž Prahu navštívil. Před ním sice do Československa přijelo několik amerických prezidentů, ale žádný z nich tehdy v úřadu nebyl – Dwight D. Eisenhower byl v Praze v roce 1945 coby ještě jako vojenský velitel. Richard Nixon pak do Prahy přijel dokonce čtyřikrát, nejprve v roce 1967, dva roky před nástupem do Bílého domu a poté následně po své rezignaci v letech 1982, 1989 a 1993.
Bush a zvon svobody
Bushova návštěva vyvrcholila jeho proslovem na Václavském náměstí, který pronesl na tribuně pod sochou svatého Václava. Více než 100 000 lidí tehdy zcela zaplnilo náměstí a americkými vlajkami se to jen hemžilo. Prezident Bush tehdy pronesl řeč, ve které mimo jiné řekl: „Děkuji vám, čeští a slovenští přátelé. Je to pro mě obrovská čest, že jsem na návštěvě této hrdé a krásné země, že se k vám můžu připojit během prvního výročí výjimečné sametové revoluce. Je to dojemný pohled! Na stromech není listí, a přesto je tu pražské jaro, nekvetou žádné květiny, a přesto je tu pražské jaro, podle kalendáře je 17. listopadu, ale přesto je pražské jaro!“
Jeho projev byl několikrát přerušen či dokonce i přehlušen hlasitým potleskem a nadšenými reakcemi Čechoslováků, pro které byla návštěva vyvrcholením porevoluční euforie. Dokonce i první dáma Spojených států Barbara Bush se zapojila, když po manželově projevu nadšeně chytla Olgu Havlovou za ruku. Poté obě první dámy zvedly se svými manžely ruce do vzduchu. Americký prezident si s sebou do Prahy přivezl i malý dárek – repliku slavného Zvonu svobody, do něhož následně třikrát udeřil. Bush tehdy prohlásil, že zvon zvoní „jednou za Vaši odvahu, jednou za Vaši svobodu a jednou za Vaše děti!“
Mimochodem, návštěvu George Bushe staršího dodnes připomíná památník prezidenta Woodrowa Wilsona, který byl při Bushově návštěvě slavnostně odhalen na Hlavním nádraží.
A tady si přečtěte, jak Ronald Reagan plánoval s Gorbačovem společnou obranu proti mimozemšťanům.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
