Málokterá rodina tak ovlivnila americkou politiku jako Kennedyovi. Bohužel, zaplatili za to i cenu nejvyšší – John F. Kennedy zemřel kulkou atentátníka v roce 1963, mladšího Roberta potkal stejný osud o 5 let později. Jejich nejmladšího bratra Teda smrt obou sourozenců velice zasáhla, ale i přesto se z něj stal jeden z nejvlivnějších amerických politiků druhé poloviny 20. století.
Kletba rodu Kennedyů
Když se u nás řekne jméno „Kennedy“, každý si okamžitě vybaví prezidenta Johna F. Kennedyho, který v roce 1963 zemřel při dodnes ne zcela objasněném atentátu. Někdo by si vzpomněl i na jeho mladšího bratra Bobbyho, jenž se v roce 1968 pokusil kandidovat na prezidenta. Bohužel, potkal ho stejný osud jako jeho bratra a úspěšnou kampaň, která dodnes vyvolává vášnivé debaty, utnula kulka atentátníka. Kennedyové ale měli ještě jednoho bratra. Ten u nás sice není tolik známý, ovšem v Americe se jeho odkaz směle vyrovná odkazu jeho starších bratrů. Řeč je o Edwardu Kennedym, kterému ale nikdo neřekl jinak než Ted Kennedy.
Ted Kennedy se narodil v roce 1932 a byl tedy o dobrých 15 let mladší než JFK. Po vzoru starších bratrů si i nejmladší Ted prošel vojenskou službou a studiem práv a spolu se zbytkem rodiny nadšeně vypomáhal Johnovi s jeho volební kampaní v roce 1960. I když chtěl nastoupit po bratrovi, který byl mezitím zvolen prezidentem Spojených států, do funkce senátora za stát Massachusetts, musel si počkat až do roku 1962, kdy konečně dosáhl zákonem požadovaného věku 30 let. Za tento stát pak Ted seděl v Senátu až do roku 2009. Rodina Kennedyových mohla být spokojená – jeden syn prezidentem, druhý byl ministrem spravedlnosti a nejmladší zase senátorem. Pak ale přišel osudný 22. listopad 1963, kdy byl v Dallasu zastřelen John F. Kennedy. Další roky byly pro Teda těžké.
Jedna tragédie za druhou
Jako by nestačila smrt milovaného bratra, o rok později málem Ted zemřel při pádu letadla. Do Senátu se vrátil o holi, ale ani tak nepolevoval ve své práci. A když jeho bratr Bobby oznámil svou kandidaturu na prezidenta Spojených států, rozhodl se mu ochotně pomoct, stejně jako Johnovi před 8 lety. Když pak přišla zpráva, že byl Robert zabit během volební kampaně, Teda to naprosto psychicky rozložilo. Přijít o dva bratry není jednoduché a o Tedovi se vědělo, že měl k Bobbymu z celé rodiny nejblíže. Nikdy ale nechtěl být viděn jen jako mladší verze svých bratrů – když za ním krátce po smrti Bobbyho přišli s nabídkou, aby po něm v pouhých 36 letech přebral volební kampaň, odmítl to. Jeho podporovatelé se nemohli dočkat voleb roku 1972, do kterých ale už chtěl Ted zasáhnout. Amerika by si snad i zvolila dalšího Kennedyho, kdyby nepřišla další osobní katastrofa v Tedově životě. Ta vešla do dějin jako „incident z Chappaquiddicku“.
18. července 1969 nabídl Ted jisté dívce jménem Mary Jo Kopechne, že ji sveze z večírku domů svým autem. Během cesty ale ztratil kontrolu nad vozidlem a sjel přímo do rozbouřeného moře. Zatímco Tedovi se podařilo z auta vyhrabat a doplavat na pobřeží, Mary zůstala uvězněná ve voze. I když později Ted vypovídal, že se několikrát pokusil ji z auta vytáhnout, Mary Jo v autě zemřela. Snad v důsledku duševního vypětí ale Ted nikam incident neoznámil a až druhý den se vydal na policejní stanici, která již stihla vůz i s mrtvou dívkou najít. Dodnes se vedou debaty, zda mohla být Mary Jo zachráněna či proč Ted nikomu nic neřekl. Tak či onak, navzdory tomu, že svou vinu přiznal a až do konce života si ji vyčítal, tato událost na několik let zničila Tedovu šanci ucházet se o křeslo prezidenta.
Pracovitý senátor a skvělý řečník
To Tedovi ale nebránilo v tom, aby se v průběhu 70. let stal jedním z nejaktivnějších a nejslavnějších senátorů v Americe. Opakovaně se zasazoval (stejně jako jeho bratři) o zrovnoprávnění černochů, lidskoprávní otázky a zoufale se snažil napravit nefunkční americký zdravotní systém. Během několika let se z něj stal prakticky vůdce amerických liberálů. Když pak přišly volby roku 1980, rozhodl se Ted vyzvat v primárkách prezidenta Jimmyho Cartera, který tou dobou měl jen mizivé šance na znovuzvolení. I když se zdálo, že Kennedy Cartera bez problému porazí a snad by i na podzim zvládl vyzvat republikánského protikandidáta Ronalda Reagana, špatný start kampaně nakonec Kennedyho z voleb vyřadil.
Navzdory prohře podpořil Cartera, a dokonce na jeho podporu přednesl v Madison Square Garden slavný projev „Sen nikdy nezemře“, ve kterém se přihlásil k odkazu svých bratrů, což jinak dělal jen zřídka. Tento proslov je dodnes považován za jeden z nejlepších v americké historii a po jeho přečtení se Kennedy dočkal více než půlhodinového potlesku.
V průběhu 80. let se pak Ted zasazoval za uvalení sankcí na Jižní Afriku za její rasistickou politiku apartheidu, kvůli čemuž se dostával do konfliktu s prezidentem Reaganem. Ted Kennedy nadále pracoval v Senátu až do roku 2009, kdy mu byla diagnostikována rakovina mozku. Stihl však ještě podpořit prezidenta Baracka Obamu, ve kterém viděl pokračovatele své snahy o reformu amerického zdravotnictví. Ted Kennedy zemřel v roce 2009 ve věku 77 let, a i když možná nedosáhl slávy svých dvou bratrů, dozajista se jim svou pílí a oddanou prací veřejnosti vyrovnal.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
