Jan Hus se narodil se mezi lety 1369 až 1371 v Husinci. Vedou se dlouhé pře o tom, zda to byl Husinec na Prachaticku. Někteří historikové mluví o tom, že se jeho rodné stavení nacházelo v Husinci na Mladoboleslavsku či dokonce v Husinci u Prahy.

Poté, co dokončil vzdělání na škole v Prachaticích, odešel na studia do Prahy. To bylo v roce 1390. O šest let později se Jan Hus stal bakalářem teologie.

Inspirace Viklefem

Později na univerzitě sám přednášel a na přelomu 14. a 15. století byl vysvěcen na kněze. 

Hus se seznámil se spisy anglického filozofa a reformátora Jana Viklefa, které jej v mnohém inspirovaly. Čerpal z nich pro svou odbornou práci a později pak i pro kazatelskou činnost. Tehdejší církev však považovala Viklefovy ideje za kacířské. K papeži putovalo dokonce několik stížností, že se na pražské univerzitě rozmáhá kacířská nauka.

Kázání v Betlémské kapli

V roce 1402 začal kázat v Betlémské kapli. Hus se nezdráhal říct nahlas svůj názor. Nešetřil kritikou bohatých církevních hodnostářů, čímž si získal obdiv mnoha lidí z různých vrstev.

Hus ostře brojil proti smilstvu a svatokupectví. Díky svému učení si získal podporu na nejvyšších místech.

Zlomovým rokem byl rok 1410, kdy se proti Viklefovým spisům a tím i proti Husovi obrátil pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který stál do té doby na jeho straně. Hus nepřestával Viklefa obhajovat, napsal několik spisů na jeho podporu. Nadále kázal v Betlémské kapli, i když to papež zakázal.  Nad Husem byla nakonec vyhlášena klatba. 

Spor mezi ním a církví přiostřil v červnu 1412, když se postavil proti křížové výpravě proti neapolskému králi.  Hus začal být nepohodlný i pro královský dvůr a v té době tak ztratil i podporu krále Václava IV.

Odchod z Prahy

Hus nesměl vůbec kázat, opustil Prahu a našel útočiště na venkově. Uchýlil se na Kozí Hrádek, později pak na hrad Krakovec.

Koncil v Kostnici

Církevní koncil v Kostnici začal v roce 1413 z popudu papeže Jana XXIII. Hlavním úkolem koncilu bylo řešit otázku sjednocení církve. Husův případ měl být jen okrajovou záležitostí. Hus byl na koncil přizván králem Zikmundem. Domníval se, že zde bude moci hájit své názory, a tak se 11. října 1414 vydal na cestu. K veřejným disputacím, se kterými počítal, ovšem nedošlo. Místo toho byl zatčen a byl zahájen právní proces. Ve vězení mu nebylo odepřeno psát a vznikla zde tak některá jeho díla. Král Zikmund po svém příjezdu do Kostnice žádal o Husovo propuštění, leč nebylo mu vyhověno.

Hus přestál dlouhé věznění, tělesné tresty i psychický nátlak a ze svých názorů neustoupil ani o píď. Postupně také ztratil přízeň krále Zikmunda. Členové koncilu dokonce vybrali zúžený seznam článků, které má odvolat, ale Hus je neodvolal.

Upálení Mistra Jana Husa

Dne 6. července 1415 se na zasedání sněmu už Hus hájit nemohl. Na pořadu bylo vynesení rozsudku. Hus byl prohlášen za kacíře. Verdikt zněl, že bude degradován ze stavu kněžského a jeho knihy spáleny. Hus byl odveden na hranici před městské hradby Kostnice a jeho popel byl následně hozen do Rýna, aby jeho příznivci nemohli uctívat jeho ostatky.