Fake, nebo zázrak?

Každý, kdo viděl čtvrtého Indiana Jonese, ví, že křišťálová lebka ve filmu odkazuje na mimozemskou civilizaci. Na světě však existuje mnohem více artefaktů, které jsou spojené se záhadnými jevy. Křišťálová lebka, jež je vystavená v londýnském Museum of Makind, patří mezi ty nejznámější. Zajímavé na ní je, že by měla být stará nejméně 3600 let a že je přesnou napodobeninou lidské lebky, což archeology dodnes fascinuje. Nalezena byla v mayském městě Lubaantum v Belize. Při nálezu lebky se prý začaly dít podivné věci. Podle vyprávění archeologa F. A. Mitchell-Hedgese se prý indiánští dělníci při pohledu na lebku rozklepali, poté klekli na kolena a začali líbat zem. Následující dny prý plakali a modlili se ke svým bohům.

O lebce vyprávěli nejen archeologové, ale i restaurátoři, kteří tvrdí, že se v ní při čištění objevovaly mýtické obrazy, obličeje, krajiny a další vidiny, které měly připomínat dobu, kdy byla lebka vytvořena. Údajně měly z artefaktu vycházet i tajuplné zvuky. Těmto příběhům však věřil jen málokdo. Vědci chtěli lebku prozkoumat a zjistit, co je zač. Archeolog a nálezce Hedges odmítal propůjčit lebku vědě, světu přesto tvrdil, že je magická a dokáže lidstvu zajistit dlouhověkost. Když Hedges zemřel a artefakt zdědila jeho dcera, chovala se stejným způsobem.

GALERIE Indiana Jones a Království křišťálové lebky

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Později se navíc ukázalo, že tajuplnou lebku Hedges vůbec nenalezl, ale že ji koupil od jakýchsi pašeráků a všechny historky si vymyslel. Nejednalo se jen o tuto jednu pochybnou lebku. Ve Velké Británii a USA se totiž objevily podobné kousky, které byly stejně dokonalé, avšak po odbornějším zkoumání se ukázalo, že mohly pocházet zhruba z roku 1800. Měly na sobě totiž stopy z té doby, anebo byly vytvořeny za pomoci technik zpracování, které byly známy až na konci 19. století. To byl pádný argument k tomu nevěřit v původ starověkých skulptur.

Z filmu Indiana Jones a Království křišťálové lebky si určitě pamatujete lebku, která se podobá mimozemšťanovi. Tvar hlavy připomíná bytost, jež nepochází z naší planety. Tato lebka měla být údajně nalezena v Guatemale v roce 1906 a poté prodána soukromému majiteli, který ji koupil na černém trhu. Takovýto typ sběratele samozřejmě nebude řešit s vědci a archeology, jestli má doma dobový artefakt.

Tyto křišťálové lebky navíc nejsou zaznamenány v žádných historických materiálech indiánských kultur, což je další důvod, proč jejich původ zpochybňovat. Každopádně okolo lebek vznikla spousta tajemna a historek, které pomohly i k příběhu čtvrtého Indiany Jonese.

A zde můžete v dobrém zavzpomínat na hlášky Zdeňka Srstky.