Hrad Karlštejn je jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí v Česku. Kdo by také neznal legendární film Noc na Karlštejně, který při každém vysílání přitáhne k obrazovkám spoustu diváků. Jak to ale ve skutečnosti bylo se zákazem vstupu žen na Karlštejn?
Letní sezóna překvapila mnohé z nás a narušila naše původní cestovní plány. Pokud jste se rozhodli objevit historii českých králů, tak jednou z nevyhnutelných zastávek bude hrad Karlštejn. Jeho stavba začala 10. června 1348 za přítomnosti císaře Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Základy hradu byly vybudovány během dlouhých devíti let, ale finální umělecká výzdoba byla dokončena až v roce 1365. Unikátní jsou především malby v Kapli sv. Kříže, kde se nachází soubor deskových obrazů od slavného mistra Teodorika. Karlštejn sloužil jako důležité úložiště korunovačních klenotů, svatých relikvií a klíčových písemností.
Vedle svého praktického využití jako trezoru pro cennosti českého království měl Karlštejn také strategický význam. Jako pevnost chránil důležité církevní a světské poklady, ale zároveň sloužil císaři Karlu IV. jako místo k odpočinku a rozjímání. Jeho poloha a důkladné opevnění z něj dělaly nejen symbol moci, ale také bezpečné útočiště v dobách ohrožení. Dodnes je Karlštejn jedním z nejikoničtějších českých hradů a oblíbenou destinací pro milovníky historie.
Skutečně byl hrad Karlštejn pro ženy zapovězený?
Populární film Noc na Karlštejně, natočený podle předlohy Jaroslava Vrchlického, líčí příběh o tom, že ženy měly na hrad zakázaný vstup. Tato legenda má svůj původ ve staré kronice Václava Hájka z Libočan, kde se píše, že v blízkosti Karlštejna stával hrádek Karlík, který sloužil jako ubytování pro dámy, jež přišly navštívit své muže na hradě. Ve skutečnosti to ale nebylo tak přísné, jak se traduje. Ženy měly na hrad přístup, ovšem nesměly se volně pohybovat po určitých částech hradu a nemohly přespávat s muži ve věži, kde byla umístěna posvátná Kaple sv. Kříže.
Česká historie má svou vlastní verzi krvavé hraběnky Báthory. Je jí Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka purkrabího hradu Karlštejn. Podle pověstí byla Kateřina stejně krutá jako Báthory a měla si libovat v koupelích z krve mladých dívek. Její zločiny se údajně odehrávaly převážně na panství Pičín, které spravovala během nepřítomnosti svého muže. Dnes se podle legend po Karlštejně pohybuje sedm bílých paní, prý duchů dívek, které Kateřina zavraždila. V příbězích o ní se odráží i tehdejší strach z mocných žen, které porušovaly společenská pravidla.
Podobné příběhy o krvavých hraběnkách, stejně jako legenda o zákazu žen na Karlštejně, jsou často zveličené či překroucené historické události. Ačkoli Kateřina Bechyňová byla opravdu obviněna z mnoha zločinů, není jasné, do jaké míry jsou legendy o jejích zvěrstvech pravdivé. Přesto její jméno zůstává jednou z temnějších kapitol v dějinách Karlštejna, který je dodnes opředen tajemstvím a záhadami.
Zdroje informací:
http://www.hrad-karlstejn.cz/cs
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/karlstejn-za-mistrem-theodorikem-i-otcem-vlasti
Podobné články
Jana Mrákotová
Doporučujeme
