Hrad Houska je důkazem toho, že je stále co objevovat, a že lidské poznání nikdy nekončí. Je však také ukázkou toho, jak záhady uměle vznikají. Než tedy přejdeme k historii hradu a jeho tajemstvím, pojďme se nejdříve podívat na případ Karla Hynka Máchy, který zde měl prožít mystickou noc.

Máchova noc na Housce

Zmíněný básník použil motiv hradu Houska ve svém románu Cikáni. Mácha hrad navštívil několikrát, poprvé s přítelem, kdy jim poskytl úkryt před bouřkou. Když zde byl napotřetí sám, měl zažít cosi nevysvětlitelného. Jakousi cestu časem do Prahy roku 2000. Zde jej provází žena jménem Didó. To, co Mácha viděl v něm vyvolalo zděšení. Vše měl popsat v dopise svému příteli. Tento dopis se objevil poprvé nejspíš v devadesátých letech, rozšířil se zároveň s internetem. Nějakou dobu byl hrad Houska cílem turistů, hlavně díky Máchově příhodě. Vše má ale háček. Jedná se o dílo spisovatelky Františky Vrbenské, dopis byl určen do knihy Čas hradů v Čechách. Je to klasický příklad toho, jak některé záhady vznikají umělým způsobem.

Kde se Houska vzala

Tajemný je už původ hradu – nepodařilo se zjistit, kdo jej nechal postavit. Na jeho místě mělo stát původně sídlo Václava Hájka z Libočan. Prvním v záznamech dochovaným majitelem měl být Hynek Berka (1316). Ani původ názvu hradu není jistý. Někteří tvrdí, že je odvozen od starého keltského výrazu goska – neboli brána, což koresponduje s názorem, že se na hradě skutečně nachází vchod do pekla.

Samotná poloha a způsob vystavění hradu se jeví jako nelogické. Je vystavěn na skále, poblíž není žádná obchodní stezka. Ekonomický význam tedy neměl. Hrad neměl ani přístup k vodě. Další zajímavostí je, že všechny důležité budovy – stáje, sýpky apod. stály nelogicky před hradbami. Kdyby byl hrad dobýván, stane se z něj past pro jeho obyvatele, které bude velice snadné nechat vyhladovět. Nabízí se myšlenka, že hrad měl udržet „něco“ uvnitř. Záznamy však nepotvrdily, že by byl užíván někdy jako vězení, a kdyby zde byl vězněn nějaký šlechtic, jistě by se to do nějakých pramenů dostalo. Samotná funkce hradu je tedy záhadou.

Vchod do pekla

Jedno z možných vysvětlení (které se dochovalo v kronice Václava Hájka z Libočan) říká, že na místě, kde se nyní nachází hradní kaple, měla v roce 878 puknout zem a vzniknout obrovská prasklina. Z této díry, krom zápachu síry, měla vystupovat různá zrůdná stvoření. Říkali jim hovada nelidská a nelidé. Tento kronikář mluví i o původu Housky. Měl ji nechat postavit otec sv. Ludmily Slavibor Pšovský a pojmenoval ji podle svého syna. Po stavbě si všimli nedaleko hradu obrovské díry. Měli v ní pobývat nečistí duchové. Lidé se díru snažili zasypat, což se pro její hloubku nepodařilo. Na jejím místě byla postavena kaple zasvěcená archandělu Michaelovi, bojovníkovi proti padlým andělům, jako jakási zátka, která má udržet démony pod povrchem. Georadary objevily, že se kaple stále propadá, kdysi zde měla být skutečně prasklina vedoucí do podloží hradu. Je zde také teorie, proč lidé viděli v oblasi díry duchy a bylo jim špatně. Z puklin nejspíš vycházely jedovaté plyny. Za komunismu zde soudruzi chtěli udělat noční lázně. Vskutku zvláštní projekt. Ačkoliv v blízkosti hradu není žádný významný tok, podařilo se jim nalézt vodu asi 20 metrů pod povrchem. Mělo to však háček, voda byla tak radiokativní, že bylo nutné vrt ihned ucpat.

Nacisté na Housce

Je doloženo, že během protektorátu měla hrad k dispozici SS. Ve skalách blízko hradu měli vytesané bunkry. Měli se zde oddávat runovým rituálům a okultismu. Na hradě se má také nalézat místnost, která funguje jako jakýsi portál. Když do ní vejdete, objevíte se na jiném hradu, údajně někde v Nizozemsku.

ZDROJE:

Labyrint záhad – Pekelný hrad (2015, dokumentární série)

https://www.hrady.cz/clanky/brana-do-pekel-a-ritualy-ss-lovci-zahad-miri-na-housku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Houska_(hrad)

https://badatele.net/strasi-na-hradech-paranormalni-zkusenosti-na-vlastni-kuzi/