Praxe se týká policistů ve švédském hlavním městě Stockholmu, kterou o zatajování původu pachatelů požádal v dopisu tiskový mluvčí. Policisté kvůli tomu neuvádějí žádné podrobnosti o původu či barvě pleti pachatelů. Píše to s odvoláním na svůj švédský zdroj německý deník Süddeutsche Zeitung. Mluvčí si od tohoto postupu slibuje úbytek nařčení z rasismu. V dopise na vysvětlenou připomněl, že jim policie čelila v případech, kdy uváděla barvu pleti podezřelých.

stockholm_fest.jpg

Desítky případů obtěžování žen na stockholmském festivalu policie odložila (Foto: Twitter)

Ustrašená reakce se švédské policii a hlavně celé společnosti může pěkně vymstít. Během festivalů v létě 2014 a 2015 zaznamenala na 38 případů obtěžování žen ze strany přistěhovalců a k zodpovědnosti nedohnala žádného.

Není těžké domýšlet, že kvůli nepřesným zveřejněným popisům pachatelů je problém dopadnout zloděje a násilníky. Přehnaná politická korektnost přitom paradoxně ohrozí i samotné menšiny. I v případech, kdy auto vykradou nordičtí Švédové, bude čím dál víc lidí svalovat vinu na přistěhovalce z Afriky nebo Blízkého východu – protože uhlazeným vyjádřením přestanou věřit.

V České republice (ale ani v Německu) žádná taková omezení zatím naštěstí alespoň oficiálně neplatí, politická korektnost nicméně v obou zemích vyústila v autocenzuru, která už si vybírá svou daň.

cigi1.jpeg

Zloděj v ústeckém domově důchodců by podle švédských pravidel oficiálně nemohl být snědý (Foto: PČR)

Čeští čtenáři diskutující pod zprávami kriminálních rubrik vidí za nicneříkajícím pojmem „mladíci“ automaticky romské pachatele. Německá média zas aktuálně čelí kritice za to, že zprvu smlčovala syrský a africký původ band, které obtěžovaly ženy při silvestrovské oslavě v Kolíně nad Rýnem. Výtky směřují k tomu, že zatajená informace je důležitá pro diskusi o azylové politice – případ jasně svědčil o tom, že je třeba azylanty důsledněji i přísněji posuzovat a promýšlet projekty k jejich začleňování.

Zmizí z vyjádření „muž snědé pleti“?

Když Krajské ředitelství ústecké policie veřejně pátralo po 35letém muži snědé pleti, měla tato specifikace podezřelého své opodstatnění. Muž, který v domově důchodců vykradl byt a ještě si přitom povídal s přítomným seniorem, byl Rom. Bylo to patrné z barevného záznamu, a policie tuto okolnost v zastřené podobě uvedla jako důležitou upřesňující informaci.

Pokud by ale podobný drzoun loupil ve Švédsku, tamní policie by do rádia mohla o 35letém muži upřesnit jen to, že byl štíhlý. Pro internet a televizi by pak mohla ještě upravit záznam se snědým mužem anebo tmavou pleť přisoudit možné poruše kamery. Romové či přistěhovalci by ale byli ti poslední, komu by to prospělo.

A tady si přečtěte, proč mlčí ti, kdo přijali „solidaritu s uprchlíky“.