Svatopluka Olomouckého dohnala touha po pomstě, skončil s kopím v těle – G.cz
Vyhledávání

Svatopluka Olomouckého dohnala touha po pomstě, skončil s kopím v těle

Zdroj: Koláž G.cz

Ne každý panovník, který našim zemím v historii vládl, odešel na onen svět poklidně, přirozenou smrtí. Nejen, že se v té době umíralo na nejrůznější choroby, se kterými si dnes moderní medicína umí již poradit, ale nezřídka končili panovníci také rukou vraha. Jedním z nich byl i kníže Svatopluk Olomoucký, kterého proklál kopím dodnes neznámý vrah 21. září 1109. Co se tehdy stalo?

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 21.9.2020, 13:03

Ještěže toho Kosmase máme

Smrt knížete zaznamenal ve své kronice i slavný kronikář Kosmas, který ji popsal takto: „Postavil se (vrah) pod košatým bukem vedle cesty, kudy se chodilo ke královským stanům, číhaje na knížete, až se bude vraceti z dvora králova. Jakmile ho již za soumraku nočního spatřil, obklopeného velmi četným zástupem jeho družiny, vskočil na koně, a na chvíli se vmísiv doprostřed zástupu, s celým napětím sil namířiv mezi lopatky knížete házecí kopí. Do samých útrob hrudi mu vehnal smrtící špici. A on, ještě než dopadl k zemi, vypustil duši. Bylo to v měsíci září v den dvacátý prvý roku 1109, co zemřel.” Připomeňme si ale, co této tragické události předcházelo. On kníže Svatopluk z rodu Přemyslovců, který si vlády užil pouhé dva roky, a to od roku 1107 do roku 1109, rozhodně žádný svatoušek nebyl a i on měl na rukou krev. Takže šlo dost pravděpodobně o pomstu. Ale pěkně popořádku.

Kdy se tento panovník narodil se přesně neví. Co je ale známé, je to, že pocházel z olomoucké větve Přemyslovců a nejprve byl knížetem olomouckého údělu a až posléze krátce knížetem českým. Svatoplukovými rodiči byli nejspíše olomoucký údělný kníže Ota Olomoucký a Eufemie Uherská, která pocházela z rodu Arpádovců. Když Ota zemřel, byli jeho potomci příliš mladí, a tak král Vratislav II. dosadil do čela knížectví svého syna Boleslava.

Vdova se tak uchýlila do Brna ke svému švagrovi Konrádovi, který měl snahu hájit práva svých synovců a nakonec ovládl celou Moravu. Král Vratislav se při obléhání Brna dostal do nesnází a byl nakonec donucený Konráda uznat jako svého nástupce. V té době se zpátky na Olomoucko vrátila Eufemie a v roce 1095 ho předala synovi Svatoplukovi.

Hrrr na ně

V roce 1103 se Svatopluk účastnil spolu s knížetem Bořivojem II. tažení na Polsko, kde proti sobě o trůn bojovali Boleslav III. Křivoústý a Zbyhněv. Spojenectví ale rozdělily peníze. Bořivoj získal tehdy od Boleslava III. 1000 hřiven. Chtěl ho uplatit, aby se vyhnul dalším bojům. Bořivoj se ale odmítl se svým druhem ve zbroji rozdělit a tak se proti němu později Svatopluk vymezil a navlékl lest, která Bořivoje ve finále stála vládu nad českým knížectvím.

V roce 1105 uskutečnil Svatopluk po dohodě s Polskem a Uherskem vojenskou výpravu do Čech, která měla odstranit Bořivoje II. a umožnit Svatoplukovi stát se českým knížetem. Bohužel, nedostal se do Prahy, a tak nastražil past. Vyslal za Bořivojem II. svého vyslance, který tvrdil, že od Svatopluka zběhl a navíc obvinil Břetislavovi rádce, že se proti českému knížeti spolčují. Bořivoj se tak najednou neměl o koho opřít a tak prchl do Německa a českým knížetem se stal Svatopluk. Sám ale zanedlouho padl do zajetí krále Svaté říše římské Jindřicha V. Na svobodu se dostal až potom, co slíbil obrovské výkupné, které si opatřil ne zrovna čistým způsobem – vyrabováním českých kostelů a klášterů.

Došlo tak k usmíření mezi oběma šlechtici a podnikli společné tažení do Uher. V té době došlo ale k události, se kterou Svatopluk nepočítal, a která ovlivnila jeho další budoucnost, aniž to v té době ještě tušil. Morava byla přepadena Poláky a Svatopluk se tak musel vrátit domů, aby se s nepřítelem vypořádal. Následně mu ale na Moravu vpadli pro změnu Uhři. Kníže se jim vydal neohroženě vstříc, ale došlo k pro něj nemilé situaci – vypíchl si v noci o větev oko.

Zlo plodí zlo

Následně se kníže Svatopluk Olomoucký rozhodl vyřešit rivalitu, která dlouhodobě vládla mezi rody Přemyslovců a Vršovců, a to velmi krvavě. De facto všechny nebo skoro všechny je, včetně žen a dětí, nechal vyvraždit. Měl to být trest za zradu, které se tento rod dopustil v době Svatoplukova vojenského tažení do Uher. Vršovci, tou dobou pověření správou země se k nim přidali a svého vladaře zradili, a to kníže rozhodně nezapomněl.

Po návratu knížete Svatopluka následoval onen děsivý masakr a jehož obětí se stalo na 3000 mužů, žen i dětí. Tuto situaci opět popisuje Kosmas, podle kterého Svatoplukovi zbrojnoši řádili v Praze a likvidovali příslušníky rodu Vršovců jednoho po druhém. „Jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích,“ najdeme v Kosmově kronice. Takže důvodů k pomstě měli Vršovci, tedy ti, co měli štěstí, že přežili, víc než dost.

Svatopluk se rozhodl, že v rámci odvety potáhne opět do Polska. Netušil, že to bude jeho tažení poslední. Do Polska vyrazil opět s Jindřichem V. Při obléhání Hlohova ve Slezsku byl přepaden a probodnut neznámým útočníkem, který se k němu dostal přesto, že byl obklopený svojí družinou. Vrahovi se povedlo dokonce i uprchnout. Podle jedné teorie – a zdá se, že té pravděpodobnější – byl mstitelem Jan, syn Čestův z rodu Vršovců, kteří žili v Polsku. Podle druhé verze měl být vrahem saský velmož Viprecht Grojčský, který byl švagrem Svatoplukem vypuzeného knížete Bořivoje II. a ten Svatopluka Olomouckého také nemiloval. Ale historici se přiklánějí spíše k tomu, že atentát mají na svědomí Vršovci.

Dohady panují i o místě, kam byly uloženy ostatky knížete Svatopluka Olomouckého. Jako nejpravděpodobnější místo se jeví klášter v Kladrubech.

Podobné články

Doporučujeme

Další články