5. Kmotr (The Godfather, 1972)

Coppolovo mafiánské drama bylo v roce 1973 nominováno na Oscara hned v deseti kategoriích, včetně nejlepšího filmu, nejlepší režie a nejlepšího představitele mužské role. Tím byl Marlon Brando, který Oscara získal, ale na předávací ceremonii za sebe poslal indiánskou dívku jménem Sacheen Littlefeather (Malé pírko) – ta na pódiu oznámila, že si herec cenu nepřevezme na protest proti tomu, jak filmový průmysl zachází s původními obyvateli Ameriky. Jak to probíhalo, se podívejte zde:

Úplně původně byl ale tento film nominován v jedenácti kategoriích, ovšem ta za Nejlepší hudbu – od skladatele Nina Roty – byla stažena, protože Rota ve Kmotrovi použil z části hudbu, která již předtím zazněla v italsko-francouzské komedii z roku 1958 Fortunella. Skladatel se nejspíš poučil, že vykrádat sám sebe se nemá, a Oscara za nejlepší hudbu dostal o dva roky později za film Kmotr II.

 

6. Každý hledá své místo na slunci (Un lugar en el mundo, 1992)

Tenhle film vyslala do kategorie cizojazyčných snímků Uruguay a získala Oscarovou nominaci. Jenomže proč zrovna Uruguay, když se oficiálně jednalo o argentinsko-španělský film? 

Byl to sám argentinský režisér Adolfo Aristarain, kdo Uruguay požádal, aby za svou zemi na Oscary film vyslala, jelikož jej z velké části financovala a na natáčení se podílelo i několik uruguajských umělců. Akademie ovšem prohlásila, že Uruguay má na filmu příliš malý umělecký podíl a z nominací ho vyřadila – načež ji režisér Aristarain zažaloval, ale nevyhrál.

Celý film o trpkém návratu do kraje svého dětství si můžete přehrát ZDE.

 

7. Transatlantická trouba (Tuba Atlantic, 2010)

Krátká (25minutová) černá norská komedie o 70letém muži, jemuž zbývá jen šest dní života – hodlá je využít ke smíření s bratrem, se kterým už třicet let nemluví. Snímek byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší krátkometrážní hraný film, ale nominace byla zrušena poté, co se zjistilo, že film běžel v norské televizi předtím, než měl premiéru v kinech, což je proti pravidlům Akademie.

Zde se podívejte na trailer v původní oscarové prezentaci nominovaných filmů v roce 2012:

 

8. Alone Yet Not Alone, 2013

Tenhle historický snímek měl své želízko v ohni v podobě nominace za Nejlepší píseň, ovšem pouhé dva týdny.

Akademie vypátrala, že skladatel písně a zároveň člen její vlastní hudební sekce (a bývalý guvernér Akademie) Bruce Broughton rozeslal 239 dalším členům email, v němž je na své dílo „upozorňoval“. Broughton byl zrušením své nominace zdrcen a hájil se, že nikoho nenabádal k tomu, aby pro jeho píseň hlasoval, jenomže i pouhé „upozornění“ ve stylu „mohl by sis to poslechnout a posoudit“ je proti pravidlům Akademie, takže měl smůlu. Přitom ta píseň je hezká, citlivá a tklivá, takže by to vyhrála, možná...

 

A ještě se podívejte na 7 důvodů, proč jsou indičtí Oscaři důležitější než ti američtí.