Před 12 lety se odehrál jeden z nejhrozivějších teroristických útoků v historii Norska. Na svědomí ho má masový vrah a krajně pravicový extremista Anders Breivik. Tomu se tehdy „podařilo“ zabít 77 lidí, z čehož většinu ze zavražděných tvořili členové mládežnické organizace Norské strany práce, což je sociálně demokratická politická strana. Breivik byl odsouzen za vraždu a terorismus k 21 letům vězení s možností prodloužení trestu.
Ten Nor je šílenec
Za sérií teroristických útoků v Norsku v červenci roku 2011 stál tehdy jediný muž. Tím byl norský občan Anders Behring Breivik, který svou děsivou akci naplánoval na dvě fáze. První z nich byla bomba v dodávce, ve které bylo zhruba 950 kg výbušnin a stála v blízkosti úřadu vlády. Výbuch tehdy zabil 8 lidí. Tlaková vlna poškodila mnoho budov v okolí, včetně úřadu premiéra. Tento útok vyvolal zmatení a původně se myslelo, že za ním stojí teroristická organizace Ansar Džihád Alámi nebo Al-Káida. Nakonec byl z výbuchu obviněn Breivik.
Druhou fází útoku byla nechvalně proslulá střelba na ostrově Utøya, která nastala zhruba 2 hodiny po explozi. Breivik se tehdy převlékl za policistu a na pomoc si vzal poloautomatickou karabinu Ruger Mini-14 Ranch Rifle a pistoli Glock. Na ostrově se totiž konal letní tábor Svazu dělnické mládeže, což je mládežnická organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany, a proto se rozhodl, že na tamním mítinku, kde se sešlo zhruba 600 lidí, začne střílet mladé lidi ve věku 14 až 18 let. Celkem se mu podařilo zavraždit 69 lidí. Jeho plán spočíval v tom, že se převlékl za policistu a organizátorům tábora sdělil, že jde zkontrolovat bezpečnostní situaci na ostrově. Organizátorce se zdál podezřelý, avšak dříve než společně s neozbrojeným strážcem tábora stihli zakročit, tak je zastřelil. Následoval masakr, v rámci kterého se mu podařilo zavraždit během půl hodiny i například nevlastního bratra norské korunní princezny Mette-Marit nebo mladého talentovaného politika Toreho Eikelanda. Více než polovině obětí bylo méně než 18 let.
Otázkou je, co v Breivikovi vyvolalo tento hrůzostrašný čin. Byl synem bývalého norského diplomata, ale když mu byl jeden rok, tak se otec přestěhoval do Paříze a opustil ho. V době puberty byl vášnivým posluchačem hip hopu a po nocích pobíhal v centru Osla se sprejem v ruce a maloval graffiti. Politika ho nadchla už v 16 letech, když se přidal k pravicově populistické Pokrokové straně, která bojovala proti migraci. V roce 1999 do strany dokonce vstoupil a setrval v ní 7 let. Čím byl starší, tím se stával více radikálním, což v něm probouzelo chuť scházet se s podobně smýšlejícími lidmi. Proto kontaktoval různé ultrapravicové skupiny napříč Evropou a údajně prošel i výcvikovým táborem v Bělorusku.
Svůj útok prý dobře promyslel. Dokonce se kvůli němu přestěhoval k matce, aby ušetřil peníze na zbraně a výbušniny. Ve všech svých názorech byl prý velmi radikální a svou rodinu odsuzoval, což uvedl i ve svém manifestu. Ten hodinu a půl před útokem rozeslal mailem zhruba tisícům e-mailových adres včetně deseti českých. Jeho manifest obsahoval 1 518 stran a vypisoval se v něm ze všeho, co měl na srdci. Nelíbila se mu politika zemí EU, muslimové, multikulturalismus apod. Dokonce se ve svém manifestu zmiňoval o Benešových dekretech a několikrát souhlasně citoval Václava Klause.
Breivik rovněž neměl rád homosexuály, ačkoliv měl mezi gayi dokonce přátele, a dokonce i sám předstíral, že je homosexuál, aby zmátl své okolí. Nicméně byl přesto přesvědčen, že gayové by neměli mít stejná práva jako ostatní.
Po teroristickém útoku se norští psychiatři shodli na tom, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, a tudíž by neměl mít trestní zodpovědnost. S tím Breivik zásadně nesouhlasil a bojoval za to, aby ho soud uznal duševně zdravým jedincem, což se mu nakonec i vyplnilo. Byl odsouzen na 21 let s možností prodloužení trestu. Když byl k tomuto trestu odsouzen, prohlásil, že neuznává soudy, a proto se vůči rozsudku nebude odvolávat.
Podobné články
Jan Studnička
Arian EbrahimiDoporučujeme
