Středověké Vánoce: V Anglii se uvařilo speciální pivo, v českých zemích jedli oplatky s česnekem – G.cz
Vyhledávání

Středověké Vánoce: V Anglii se uvařilo speciální pivo, v českých zemích jedli oplatky s česnekem

Zdroj: Pikrepo

I když si někteří lidé myslí, že Vánoce jsou vychytralým trikem obchodních řetězců, kteří tímto způsobem nutí lidi vykupovat ve velkém veškeré spotřební zboží, tak tomu tak samozřejmě není. Příchod Vánoc křesťané slavili pravidelně v souvislosti s narozením Krista zhruba od druhého století našeho letopočtu. Nicméně až ve středověku lidé začali vytvářet tradice, které jsou podobné těm dnešním.

Martin Miko
Martin Miko 23.12.2020, 09:25

Vánoce ve středověku

Jak vypadaly Vánoce ve středověku? V tom raném byla oslava Štědrého dne poměrně nepodstatným svátkem, který byl zastíněn svátkem Epifanie, který připomínal zjevení Páně a jeho uctění třemi králi. Slavil se vždy 6. ledna a v Česku ho máme spojený s koledováním na Tři krále. Nicméně i ve středověku se postupem času stávaly vánoční svátky významnějšími a významnějšími. Například 40 dnů před Vánocemi se začalo nazývat jako období 40 dnů svatého Martina, které známe jako adventní období. Ve 12. století se objevila i tradice takzvaných 12 vánočních dnů, které probíhaly od 25. prosince až do 5. ledna.

Nicméně během středověku se význam Vánoc postupně zvyšoval. Podle kronikářů se jednalo o svátky, které slavily primárně významní lidé napříč Evropou. Například anglický král Richard II. pravidelně pořádal obrovské vánoční hody pro širokou veřejnost, kde se snědlo i 28 volů a přes 300 ovcí. K Vánocům patřilo tradičně i koledování, které se v té době týkalo jen tanečníků a zpěváků. Samozřejmostí byl i alkohol a hazardní hry. Ve Velké Británii se například na Nový rok vařilo pravidelně i speciální vánoční pivo. I tehdy se lidé navzájem obdarovávali dárky, jenže to bylo obvyklé primárně mezi lidmi, kteří mezi sebou měli nějaké obchodní nebo právní vztahy.

V Českých zemích bylo také zvykem ve středověku koledovat. Mladší kněží a žáci chodili po domech svých věřících a dostávali od nich oplatky s medem nebo s česnekem. Česnek byl totiž tehdy považován za bylinu s ochrannými prvky. Mezi tradiční vánoční jídla té doby patřila i polévka s houbami. A pak následoval tradiční kuba s houbami. Alternativami ke kubovi byla například kaše z hrachu, krupice nebo prosa. Samozřejmostí bylo i pečení vánoček a koláčů po celou dobu vánočních svátků. K základním tradicím samozřejmě patřil půst v předvečer Vánoc. Ten trval až do první hvězdy na nebi. Tuto tradici známe dodnes v souvislosti se „zlatým prasátkem“. Lidé ve středověku věřili na to, že když se budete přejídat a opíjet v předvečer Vánoc, tak budete v ďáblově moci, protože právě během Vánoc mají kouzla větší moc.

Důležitým vánočním zvykem ve středověku byla i pohostinnost, na kterou křesťané v poslední době tak trochu zapomínají. Proto lidé na Štědrý den dopřáli dobytku víc krmiva než obvykle, dopřáli si ve světnici větší světlo než obvykle a obdarovávali chudé ve svém okolí. V té době se nesla pověra, že lidé by měli na Štědrý večer chodit s otevřenými kapsami, aby jim do nich napadalo štěstí.

Co se týče dalších středověkých tradic, tak se samozřejmě nesmělo zametat na Štědrý den, protože se říkalo, že během svatých nocí se duše mrtvých přemísťují do světa živých a zametáním byste je mohli zranit nebo odehnat z domu. Dodnes se mezi námi drží i vánoční tradice, která spočívá v tom, že by hospodyně během štědrovečerní večeře neměla odcházet od stolu, jinak by slepice slepice neseděly na vejcích. My ji známe ve variantě, že by od stolu neměl vstávat nikdo, jinak by mohl někdo z blízkých v místnosti zemřít. To se ve středověku říkalo v souvislosti s kýcháním.

Od 17. století se Vánoce dále vyvíjely. Staly se pevnou součástí každoroční tradice, kterou měli lidé spojenou s narozením Ježíše. Opět se jednalo o hojné období plné pečení sladkého i slaného pečiva i předáváním dárků mezi sebou, ale o tom zase v dalším článku.

Podobné články

Doporučujeme

Další články