Pravděpodobně jste někdy nějakou takovou budovu viděli. Je divná, má příliš málo oken… Nebo má naopak příliš mnoho oken. Její základní stavební materiál je beton a obecně to vypadá, že není vůbec určená k tomu, aby v ní žili lidé. Pokud víte, o čem mluvíme, pak gratulujeme. Umíte rozpoznat brutalistickou architekturu.
Beton a styl
Brutalismus zažíval své roky slávy od poloviny padesátek do sedmdesátých let, proto na vás většina brutalistických staveb může působit velice… studenoválečně.
Většina lidí si při slově brutalismus řekne, že se tak tenhle architektonický styl jmenuje proto, že budovy vypadají brutálně. A to je tak trochu pravda. Ale taky to pravda není. Slovo brutalismus totiž vychází z francouzského výrazu béton brut, což se dá přeložit lecjak, ale v obecném porozumění je to hlavně hrubý nebo syrový beton. Čili název stylu odkazuje spíš na hlavní materiál.
Ano, beton. Základ každé brutalistické stavby. Sociálně vzato vycházel brutalismus hlavně z poválečných snah o zbudování co nejlevnějšího bydlení pro co nejvíce lidí, takže někde vzadu leží dobré úmysly, ale obecně tenhle styl nepůsobí ani trochu vlídně nebo lidsky. Naopak většina brutalistických staveb působí jako něco z orwellovsky dystopické budoucnosti.
Brutalismus je často extrémně autorský, takže se budovy mohou jedna od druhé výrazně lišit, a proto po světě najdeme jak sovětské brutalistické památníky, tak americké mrakodrapy. Pokud jste někdy čichli k tomuhle stylu, možná znáte budovu Národního divadla v Londýně nebo pražský hotel InterContinental. Ale řekli jsme si, že vám ukážeme pár podivnějších příkladů.
Takže koukněte do naší galerie. Najdete tam špionážní mrakodrap americké vlády, balkánské pomníky nebo sovětské laboratoře. A létající talíře. A koronavirus… Prostě koukněte.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Doporučujeme
Jan Fiedler
