Zatímco Roald Amundsen je nezpochybnitelně prvním člověkem, jenž stanul na jižním pólu, o prvenství dobytí severního pólu se vedly a stále vedou dlouhé dohady. Robert Peary dobyl severní pól 6. dubna roku 1909, před 113 lety, a byl následně dánskou komisí i americkým Kongresem prohlášen za prvního člověka, kterému se to povedlo. Pearyho prvenství však zpochybnil badatel Frederick Cook, který údajně stanul na severním pólu již o rok dříve, tedy v době, kdy Peary ještě nebyl ani na cestě.
Peary vs. Cook
Zatímco jméno Roalda Amundsena, jenž jako první dobyl jižní pól, je známo téměř všem, Robert Peary nebo třeba Frederick Cook podobným věhlasem nedisponují. Jistě, mezi polárníky a dobrodruhy se jedná o legendární jména. Co se však týče široké veřejnosti, je to trochu horší. Většina lidí pravděpodobně přinejmenším tuší, že se asi jedná o badatele, dobrodruhy, polárníky, ale mají v tom zároveň trochu zmatek. A po právu.
Robert Peary a Frederick Cook, dva muži, kteří spolu svedli závod o dobytí severního pólu. Tradičně je prvenství připisováno Robertu Pearymu, který pólu údajně dosáhl 6. dubna roku 1909, důkazy jsou však přinejmenším sporné a Frederick Cook se proti prvenství svého soupeře silně ohradil.
Spor o dobytí severního pólu pravděpodobně tkví zejména v tom, co je severní pól vlastně zač. Severní pól totiž neleží na pevnině, leží zhruba uprostřed zamrzlého Severního ledového oceánu. Ledovec se stále pohybuje (driftuje), takže když zde zapíchnete vlajku, která má být důkazem vašeho úspěchu, za chvíli po ní není ani stopy.
Jdu na sever… a už jdu na jih!
Robert Edwin Peary se na první výpravu vydal již v roce 1886, ve svých třiceti letech. Plány měl veliké, hodlal se vydat do Grónska a přejít jej napříč. Jednalo se však o první výpravu, Peary neměl potřebné zkušenosti a expedice skončila neúspěchem. Na druhou výpravu se vydal opět do Grónska, tentokrát mezi lety 1891 až 1892. Tentokrát již Peary a jeho souputníci slavili úspěch. Celý ostrov projeli výzkumníci na saních, jednalo se přibližně o vzdálenost 1 100 kilometrů.
Peary se zřejmě v polárních oblastech a pozici badatele našel, dobrodružství se stalo jeho životem. Podnikl další dvě výpravy; v té první se pokusil společně se svou ženou prozkoumat severní oblasti od fjordu Independence, bohužel neúspěšně. Ta druhá už měla cíl mnohem „větší“. Peary se totiž rozhodl, že dobude severní pól.
Psal se rok 1898, když Peary směřoval k severnímu pólu, i tato výprava však skončila neúspěšně. O tom, že se nejednalo o víkendové výlety pod stan svědčí i Pearyho zranění. Během expedice totiž přišel o osm prstů na nohou. Roku 1905 podnikl další výpravu do Arktidy, tentokrát s lodí Roosevelt. Polárníci měli údajně dosáhnout nového rekordu, údaje však byly zpochybněny, a i tentokrát se Robert Peary vracel s prázdnou.
Osudovou expedicí byla nakonec ta v letech 1908 až 1909, kdy se Peary vydal k pólu opět na lodi Roosevelt. Začátek výpravy se datuje k červenci roku 1908, přičemž vzdálenosti devíti kilometrů od pólu dosáhl Peary až 6. dubna roku 1909, o necelý rok později. Devět kilometrů jej v tu chvíli dělilo od vysněné mety, vybájeného životního cíle. Vzdálenost překonal údajně jen na lehkých saních s asistencí čtyř Eskymáků a jednoho černošského sluhy Hensona. V tomto složení dosáhla expedice požadované severní šířky, vyvěsila na místě americkou vlajku a zanechala zde plechovou krabici se zprávou. Robert Peary jako první dobyl severní pól.
Spor o prvenství
Vítězství bylo však hořkosladké a neslo se v atmosféře soubojů a dohadů. Pearyho prvenství zpochybnil Frederick Albert Cook, jenž tvrdil, že severního pólu dosáhl již 21. dubna roku 1908, tedy o rok dříve a vlastně v době, kdy Peary ještě nebyl ani na cestě. Informaci o svém vítězství však nemohl podat dříve, neboť byl nucen v Arktidě přezimovat.
Ve sporu nakonec rozhodla dánská komise, která prvenství definitivně přidělila Pearymu. Komisi dal později zapravdu také americký Kongres, nicméně důkazy nejsou stoprocentní a mnohými je Pearyho prvenství stále považováno za sporné. Plechová krabice, kterou na pólu Peary zanechal, se totiž v důsledku pohybu ledové masy ztratila neznámo kde. Vzhledem k tomu, že v Pearyho skupině chyběl člen s dostatečnými znalostmi navigace, jenž by byl schopen správnost polohy dosvědčit a podrobně vylíčit veškeré detaily ohledně cesty ze zeměpisného hlediska, byly vzneseny pochybnosti i o závěrečné fázi cesty k pólu, současně také o nesrovnalostech v cestovní rychlosti.
Přes všechny spory a dohady však zatím Robert Peary zůstává uznaným prvním člověkem, jenž stanul na severním pólu. A stalo se tak přesně před 113 lety.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
