Historie 20. století je poznamenaná dvěma světovými válkami. Ty přinesly celou řadu neuvěřitelných příběhů, mezi které patří i story německého fyzika Klause Fuchse. Toho můžeme označit za dost možná nejúspěšnějšího špiona své doby. Zapálený komunista pomohl Američanům v projektu Manhattan, zároveň ale předával tajné informace Rusům. A nakonec se sám udal britské tajné službě.
Rudý lišák
Pokud se o někom dá říct, že se narodil se socialismem v krvi, pak je to německý fyzik Klaus Fuchs. Vědec, který později vešel ve známost jako ten, kdo uspíšil začátek studené války, se narodil do rodiny luteránského pastora Emila Fuchse. Ten byl pro levicovou ideologii extrémně zapálen a v jejím duchu vychovával i své děti. Když se celá rodina přestěhovala z Rüsselsheimu do Eisenachu, noví sousedé jim dokonce začali přezdívat „rudé lišky“, což jen umocňoval fakt, že Fuchsovi měli nazrzlé vlasy.
Když nazrál čas, odešel tatínkem nabiflovaný Klaus studovat do Lipska, kde okamžitě začal být politicky aktivní a vstoupil do sociálně demokratické strany. Brzy ji ale opustil – bylo to totiž začátkem 30. let a Fuchsovi partajní kolegové čím dál více sympatizovali s Adolfem Hitlerem, což se rudě smýšlejícímu studentovi fyziky nelíbilo. Nakonec to došlo do bodu, kdy roku 1933 rodnou zemi raději opustil. Přes Francii se vydal do Anglie, zároveň ale byl členem komunistické strany v Moskvě, která mu už tehdy zadala jasné instrukce; zapadnout a především za každou cenu dostudovat, neboť akademici a lidé s vyšším technickým vzděláním budou jednou potřeba k budování nového, lepšího, komunistického Německa.
Na všechny strany
Fuchs se činil. Na britských ostrovech se rychle zabydlel, vystudoval univerzity v Bristolu a v Edinburghu. Když pak vypukla válka, uchýlil se Fuchs do Kanady, odkud se vrátil do Anglie roku 1941, aby pracoval s Rudolfem Peierlsem na britském jaderném programu. Vzdělaný a nadějný fyzik se za své zásluhy dostal v oboru až úplně nejvýš – roku 1943 odjeli kolegové Fuchs a Peierls na Kolumbijskou univerzitu, aby se připojili k projektu Manhattan, který vedl Robert Oppenheimer. O rok později už pracovali v proslulé laboratoři Los Alamos. Byl to právě Fuchs, kdo si s několika dalšími kolegy nechal patentovat vodíkovou bombu a svou prací výrazně přispěl k sestavení té atomové, která následně ukončila válku.
Jenže; ještě před odjezdem do USA už byl Fuchs přes spojku s krycím jménem Sonia v kontaktu se sovětskou vojenskou zpravodajskou službou a vynášel tajné informace. Roku 1947 se vrátil do Británie a ve špionážní práci pokračoval. Spolupracoval s KGB a dodal jim zásadní zprávy o nukleárních zbraních a plánech Západu v oblasti atomovek. Samozřejmě to nemohlo procházet věčně – koncem 40. let agent MI6 Fuchsovi sdělil, že je podezřelý ze špionáže.
Německý vědátor nejprve zapíral, až se postupně pod tlakem ze všech možných stran přiznal. Stanul před soudem a chvíli mu hrozil trest nejvyšší – trest smrti. Fuchse zachránilo to, že v době, kdy donášel, tak ho SSSR ani Američané a ani Britové nepovažovali za nepřítele. A tak vyvázl jen se 14 lety žaláře, z nichž si odseděl 9. Poté se vrátil do západního Německa, kde se dál věnoval akademické kariéře a nakonec zemřel v hezkém věku 76 let.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
