RECENZE: Spider-Man si bere dovolenou Daleko od domova a od dramatu Avengers. Vděčné fanoušky Marvelu bere s sebou

Pokud jste se ještě nezvládli vzpamatovat z tříhodinové emoční ždímačky jménem Avengers: Endgame, ale zároveň už vám chybí superhrdinský svět Marvelu, můžete být úplně v klidu. Spider-Man: Daleko od domova po dlouhé době představuje komiksovou adaptaci, u které se divák může prostě jen obyčejně bavit.

Dost bylo slz!

Rok 2019 je sotva v půlce a my už si prožili několik emocionálních traumat. Jedním z nich bylo i vyvrcholení Avengers s podtitulem Endgame, které nám na tříhodinové stopáži připravilo nejeden nápor na city. Za ty roky jsme k partě superhrdinů prostě přilnuli, a tak taky přistupujeme k blockbusterům vyprávějícím jejich příběhy. Těch pár posledních dílů bylo ale víc drama než zábava a my říkáme, nechte nás, proboha, taky vydechnout.

A taky, že ano! Ačkoliv týmový snímek avengerů už neuvidíme, mašina na peníze jménem MCU jeden vesele dál, a tak do kin vstupuje nový Spider-Man s podtitulem Daleko od domova. K Peteru Parkerovi s tváří Toma Hollanda se vracíme zhruba 8 měsíců po událostech Endgame. Náš dobrý soused a superhrdina je na tom stejně jako my. Chce si dát pauzu a přenést se přes ty šílenosti, co zažil, a tak se se spolužáky vydává do Evropy, našince potěší, že mimo jiné i do Prahy, vstříc životu normálního teenagera. Do někoho takového má ale daleko, a tak se nadpřirozeným hrozbám, záludným padouchům ani Nicku Furymu pochopitelně nevyhne.

Spider-Man: Daleko od domova je o puberťácích a na ně taky cílí, a proto je štěstí, že většina dospělých fanoušků komiksů si v sobě toho vnitřního adolescenta záměrně a celoživotně hýčká. Režisér John Watts, sebevědomě posilněn úspěchem prvního "Spideyho" s podtitulem Homecoming, dostal volnější ruku a víc si vyhrál vlastně skoro se vším. Inteligentní a uvěřitelně trapné dialogy středoškoláků baví, akční scény fungují, vizuál je ohromující. Zkrátka marvelovský standard zvládnutý na jedničku.

Takže je nový Spider-Man pouhou vycpávkou, ptáte se? Ano i ne. Dějovou linku celého MCU někam posouvají především potitulkové scény, Daleko od domova má ale význam právě v tom, že je takovou kvalitní, zábavnou oddechovou jednohubkou. Peter Parker chce odpočinout, srovnat si myšlenky, překonat ztrátu Tonyho Starka a taky se nějak vypořádat s tím, že v šestnácti prožil víc než většina lidí za celý život. Uvědomuje si, že ti opravdoví hrdinové jsou pryč, že jeho schopnosti jsou omezené a že sám neví, jestli jeto život, který chce.

Just Peter Keepin' It Real, tak by se nový Spider-Man mohl jmenovat a o to větší sympatie si získává, protože fanoušci marvelovek jsou momentálně emocionálně úplně stejně vyždímání. I oni potřebují malou pauzu. Daleko od domova je prostě dobře zvoleným a dobře zpracovaným překlenovacím krokem mezi tzv. 3. a 4. fází MCU.

A tady si přečtěte recenzi na film Dannyho Boylea Yesterday.


Komentáře

Doporučeno pro vás