Vysmívaní sádroví trpaslíci, které dodnes najdete v mnoha zahrádkách, jsou ve skutečnosti jedním z nejúspěšnějších tuzemských exportů. Co o nich vlastně víte?
1. Venuše je vlastně pratrpaslíkem
Slavná Věstonická Venuše je podle některých odborníků (viz bod 5) vlastně jakousi matkou trpaslíků. Podobné sošky znázorňující bohy a bohyně totiž vznikly ze stejných důvodů jako první trpaslíci, resp. skřítci. Mnozí datují jejich vznik teprve do devatenáctého století, kdy se začali vyrábět masově, ale trpaslíci - resp. tehdy ještě skřítci - vznikali pomocí ruční výroby ještě mnohem dříve.
2. Trpaslíky si oblíbila už šlechta
Lesní skřítky jsme totiž mohli najít už v zahradách na královských dvorech v zemích celé Evropy. Češi nezůstávali pozadu, ale inspirovali se především u germánských sousedů. Později se skřítci přesunuli i k dělnické třídě, když si je začali horníci vyrábět pro vlastní potřebu, protože věřili, že jim důlní skřítci pomáhají v dolech přežít. Odtud pak pramenila oblíbenost mezi obyčejným lidem a masové rozšíření trpaslíků do zahrad kolem rodinných domků a chalup.
3. Mareschova ústecká manufaktura
Slavný ústecký politik a podnikatel Ferdinand Maresch stál za celou řadou historických milníků - prosadil tramvajovou dopravu v Ústí nad Labem, působil tu v mnoha politických funkcích a především vlastnil továrnu, která se věnovala výrobě pro mnohá průmyslová odvětví a kromě toho také na sklonku devatenáctého století začala vyrábět zahradní trpaslíky. Mareschovy sošky jsou dnes ceněným artiklem, za který vám sběratelé dají několik tisíc eur. Původní Mareschův trpaslík je jedním ze symbolů města.
4. Vyhráli i nad komunisty
Po druhé světové válce si lidé ve zničených oblastech začali dávat trpaslíky do zahrad ve velkém, aby jim tito malí mužíčci pomohli navodit dojem míru a pohody. To se komunistům nelíbilo, a proto v letech 1948 až 1952 trpaslíky plošně zakázali. Symbol však přetrval a v půlce padesátých let opanoval české zahrady a chalupy s o to větší intenzitou. Tentokrát už jako symbol vzdoru.
5. Máme trpaslíkology
Mgr. Václav Houfek je nanolog, ale většina lidí ho označuje za trpaslíkologa, protože se jako jeden z mála v naší republice a možná i na světě věnuje serióznímu bádání v dějinách trpaslíků. Samozřejmě žije v Ústí nad Labem, protože tady se trpaslíkům daří nejlépe. Dokonce tu uspořádal několik výstav a trpaslíky vidí doslova všude.
6. Maškova neuvěřitelná sbírka
Za Ladislavem Maškem jsme se před několika lety vydali, kam jinam než do Ústí nad Labem. Sympatický stařík má na zahradě přes sto různých trpaslíků. A nemůže s jejich sbíráním přestat. Shání je online i offline, nevynechá jedinou aukci nebo výstavu. Jeho sbírka patří k největším v Česku a nacházejí se v ní opravdové unikáty, případně sošky trpaslíků z mnoha různých materiálů. Někteří jsou kýč, někteří umění... kdo by to rozlišoval?
7. Severočeský kraj je rájem trpaslíků
Ústí nad Labem jsme již zmínili. Město je na svou trpasličí historii hrdé, jeho zástupci dokonce předali v roce 2004 Václavu Klausovi, tehdy ještě prezidentovi, trpaslíka coby symbolický dar. Stačí ale vyrazit ještě kousek na sever do Hřenska a najdete zahrady plné trpaslíků a především tržnice přetékající nejrůznějšími variantami, náhražkami a klony, pro které sem jezdí především turisté z Německa. I tam je tradice velmi silná. Pokud něco česko-německé pohraničí na severu spojuje, je to právě dlouholetá obliba trpaslíků.
8. Poctiví trpaslíci tu budou i po nás
Pojem sádrový trpaslík zná snad každý. Zrovna sádroví trpaslíci jsou ovšem nejhorší možnou volbou pro venkovní dekoraci. Vypadají sice mnohem lépe než ti plastoví a mají i potřebnou váhu, ale nezvládají odolat povětrnostním vlivům. Jakmile zmoknou, rychle se začnou ničit. Poctiví trpaslíci jsou z kameniny, tak jako ti od Maresche. Takové sošky vydrží celé věky, mají správnou ergonomii i uměleckou hodnotu. Není divu, že se z nich staly sběratelské předměty.
Trpaslíci tu ale budou i po těch klasických, které známe. Jen se prostě promění. Už teď si lidé dávají na zahradu jejich zombie verze, podsadité postavičky ve stylu filmových hvězd apod. Nesnažte se tedy trpaslíky na cizích dvorcích či zahradách zlostí rozkopat. Můžete si být jistí, že na jejich místo se druhý den postaví noví. A budou se znovu stejně přiblble usmívat. Vědí totiž, že proti nim nemáte sebemenší šanci.
A TADY si přečtěte tajemný příběh cestovního trpaslíka Murphyho.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Doporučujeme
