Španělské modré divize nadchly i samotného Hitlera: Na Východní frontě bylo nasazeno na 45 000 španělských vojáků – G.cz
Vyhledávání

Španělské modré divize nadchly i samotného Hitlera: Na Východní frontě bylo nasazeno na 45 000 španělských vojáků

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Přestože se Francovo Španělsko oficiálně během války nikdy nepřidalo na stranu nacistického Německa, snažil se tamější fašistický režim alespoň dílčími kroky vypomáhat Berlínu. Nejvýznamněji se Španělé do války zapojili skrze tzv. Modrou divizi, což bylo uskupení dobrovolníků, které nechal Franco poslat bojovat na východní frontu. Nasazení španělských vojáků si vysloužilo i obdiv samotného Adolfa Hitlera…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 31.7.2020, 17:22

Neutralita, ale s výhradami

Nemnoho evropských zemí zůstalo během druhé světové války neutrální – asi nejkonfliktnější pak byla situace ve Španělsku, které se těsně před začátkem války dostalo z útrap ničivé občanské války. Ekonomicky vyčerpaná země se navzdory sympatiím se spřáteleným fašistickým režimem v Německu rozhodla zachovat neutralitu, a to i navzdory osobnímu naléhání Adolfa Hitlera, který se všemožně snažil tlačit na španělského diktátora generála Francisca Franca. Přestože Franco po pádu Francie zvažoval možnost zapojení své země do světového konfliktu výměnou za bývalé francouzské kolonie v severní Africe, nakonec si Španělský stát zachoval oficiálně neutralitu až do konce války.

Jedinou výjimkou pak byly jednotky tzv. Modré divize. Část Frankova režimu, především z řad militantních křesťanů totiž otevřeně sympatizovala s nacistickým antikomunismem, takže po začátku německé invaze na jaře 1941 do Sovětského svazu viděli tito Francovi funkcionáři v případné účasti na válce se Sověty jakousi novodobou křížovou výpravu. Již v červnu 1941 proto nechal Franco vyslat do Německa na trénink první skupiny dobrovolníků, kterým se pro jejich modré falangistické košile začalo přezdívat „Modrá divize“. V boji ale měli tito odhodlaní vojáci klasické německé polní uniformy s označením, že se jedná o Španěly a štítkem ve španělských národních barvách.

Skoro tak dobří jako Němci

Po složení oficiální přísahy věrnosti Hitlerovi se tyto jednotky začlenily pod německou armádu jako 250. pěší divize Wehrmachtu. Španělé byli následně nasazeni v boji na východní frontě především v okolí řeky Volchov, kde své bojové úkoly splnili nad míru dobře. Největšího nasazení se pak Modrá divize dočkala při obléhání Leningradu, kde byli španělští vojáci posláni přímo do první linie, kde projevili nadstandardní odvahu i výdrž, čímž se stali v očích svých německých spolubojovníků rovnocennými partnery v boji. Sám Adolf Hitler byl ze španělských dobrovolníku tak nadšen, že je otevřeně chválil jako „srovnatelné s nejlepšími německými vojáky“. Španělé se tak jako jediní zahraniční vojáci dočkali vlastní medaile za své úspěchy v leningradské bitvě, ve které významně pomáhali i příslušníci modré eskadry, tedy oddíly španělských letců. Za celou dobu války se tak na východní frontě vystřídalo na 45 000 španělských vojáků.

Nicméně, v roce 1943, kdy už začalo být pomalu jasné, že Německo válku zřejmě nevyhraje, se začaly především církevní a liberálnější kruhy ve španělské vládě zasazovat za ukončení španělské spolupráce s nacisty. Franco se nakonec pod obrovských nátlakem Spojenců, kteří začali zpochybňovat španělskou neutralitu, rozhodl odvolat španělské vojáky z východní fronty. I když většina uposlechla, přibližně 3000 mužů, především militantních křesťanů, se rozhodla zůstat bojovat po boku Němců. Tento zbytek pod jménem Modrá legie se nakonec zapojil i do obrany Berlína, tažení v Lotyšsku a část byla nasazena proti Titovým komunistickým partyzánům. Po skončení války tak zůstala malá část Španělů uvězněna v Sovětském svazu, odkud se vrátila až v roce 1954. Příslušníci Modré divize se pak po válce dostávali do nejvyšších pater španělské politiky, z nich část zůstala v politice i po pádu Francova režimu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články