Vesmírné zbraně?
V roce 1957 Sověti šokovali Spojené státy tím, že jako první vypustili družici na oběžnou dráhu kolem Země. Sputnik, jak byl tento projekt nazván, tehdy vyděsil mnoho Američanů, kteří se domnívali, že Sověti brzy vyvinou celou novou třídu zbraní, které bude možné odpalovat z vesmíru.
Američtí představitelé byli obzvláště znepokojeni, protože úspěch Sputniku byl přímou opozicí americkým tvrzením o technologické a vědecké převaze nad komunistickým režimem v Rusku. Pro Sověty šlo o obrovské propagandistické vítězství, které jim poskytlo výhodu při lákání méně rozvinutých zemí na sovětskou stranu příslibem technologické pomoci a asistence.
Měsíc jako cíl
Spojené státy reagovaly urychlením vlastního vesmírného programu a jen krátce po Sputniku se na oběžnou dráhu vydala také americká družice. V září 1959 však Sověti výrazně zvýšili sázky oznámením, že raketa s vlajkou Sovětského svazu přistála na povrchu Měsíce.
Ve Washingtonu byla sovětským vědcům, kterým se to podařilo, zaslána tlumená gratulace. Zároveň však Spojené státy varovaly Sovětský svaz, že vyslání ruské vlajky na Měsíc nedává Sovětům žádná územní práva na toto nebeské těleso.
Odpověď USA
Viceprezident Richard Nixon se na účet SSSR vyjádřil poznámkou, že Sověti potřebovali čtyři pokusy, než se jim podařilo „trefit“ Měsíc, a ujistil Američany, že „ve vesmírném závodě jsou USA daleko napřed“. Odhlédneme-li od Nixonova ujišťování amerických občanů, sovětský úspěch při vyslání rakety na Měsíc vyprovokoval ještě větší úsilí Spojených států o získání výhody v kosmickém závodě.
V roce 1960 z něj prezidentský kandidát John F. Kennedy učinil jedno z témat své kampaně. Po vítězství ve volbách prezident Kennedy zvýšil výdaje na vesmírný program a slíbil, že Amerika do konce desetiletí vyšle člověka na Měsíc. V roce 1969 se americký astronaut Neil Armstrong stal prvním člověkem, který se po Měsíci prošel.
Zdroj: History, Wikipedia