Socialistická dovča snů: Vzpomínáme na Vinnetoua, Karlovačko a kamenné pláže v Jugoslávii – G.cz
Vyhledávání

Socialistická dovča snů: Vzpomínáme na Vinnetoua, Karlovačko a kamenné pláže v Jugoslávii

+ DALŠÍCH 17 FOTEK + DALŠÍCH 18 FOTEK

Podnikatel, miliardář a lobbista Roman Janoušek alias Romeš je jedním z nejbohatších Čechů a Slováků vůbec. Romeš by si mohl postavit vilu na Havaji, ale on si místo toho postavil vilu u Jadranu. Víte proč? Protože pro nás Čechy bude vždycky Jugoška nejvíc.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 4.2.2020, 13:47

Rodinná tradice

Však do Jugoslávie už jezdívali naši rodiče, protože když jste nedělali moc problémy, věděli, komu na národním výboru šoupnout lahev Myslivce, drželi jste pusu a krok, do Jugoslávie vás soudruzi přec jenom pustili. A vy jste si odtamtud mohli přivézt spoustu mušlí a podivně žluté fotografie.

A pak přišla revoluce a s ní velká spousta věcí, včetně přístupu k informacím. Zbrusu nová televize Nova nás pomalu informovala o tom, že to tam vypadá tak nějak nahnutě. Než jsme se nadáli, byla válka v Kosovu, my tam raději nejezdili. To až o další čtyři roky později... Chorvatsko! Ráj pro všechny středoevropany.

Chorvatsko se tak opřelo do cestovního ruchu, že dva týdny na Istrii si najednou mohla dovolit i středostavovská rodina z Přelouče. Navíc Jugoška je Jugoška, takže se rok co rok hordy rodin od června do září sunuly tam a zpátky přes půlku Evropy. Nejdřív jsme nebyli v EU my a pak dalších devět let oni, takže většina mileniálů má v hlavě dodnes zafixovanou živou vzpomínku toho, jak se na zadním sedadle Škoda Felicie potí v koloně, zatímco v kufru se kazí nabalené paštiky, šunky a plechovky s lančmíty se rozpalují do běla.

Smells like nostalgia and čevapčiči

Cesta totiž trvala dlouho, protože málokterá rodina byla ochotná platit v Rakousku za tunely. Což znamenalo překročení Alp na Hanibala. A dost často angínu. Aby rodiče zabavili dítě těch posledních pár hodin, hrála se hra o to, kdo uvidí první moře. A pak se konečně vybalily věci do bungalovů a běželo se kempem, který byl z nějakého důvodu vždycky v borovicovém lese, k moři.

Následovalo tradičních deset dní plavání, potápění, kupování cetek z mušlí, zmrzliny, která chutnala lépe, protože byla u moře, pobíhání v pantoflích po kamenité pláži mezi karimatkami, táta, co sosal Karlovačko a kupování takových těch velkých koblih, co se dělají jenom tam ve středomoří. Většinou se jedly polotovary v bungalovu, ale když vám zbylo trochu kun, nakonec se šlo aspoň jednou na večeři do města. A když jste byli jó honorace, jeli jste se číhnout na Plitvická jezera, kde se natáčel Vinnetou.

Naše srdíčko buší na Jadranu

Pak jsme zestárli a začali létat na Bali, na Srí Lanku, do Finska a na Island a na Chorvatsko se trochu zapomnělo. Aspoň se vám to tak může zdát, pokud jste městský liberál, ale tvrdým faktem je, že ještě v roce 2018 zlomilo Chorvatsko svůj vlastní rekord s počtem turistů a navštívilo ho osmnáct a půl milionu lidí. A stále je pro Čechy destinací číslo jedna.

A vy si tam stejně dřív nebo později taky zase zajedete. Můžete si u toho tvrdit, že jedete s přáteli "jakože ze srandy", ale někde hluboko v srdíčku budete vědět, že Jugoška je nejvíc.

Podobné články

Doporučujeme

Další články