Rudolf Kastner (nebo Rezső Kasztner či Rudolf Jisra'el Kastner) se narodil v roce 1906 v Kolozsváru (dnešní rumunský Kluž). Jeho rodina patřila do místní židovské komunity, která čítala na 15 000 lidí. Jeho otec byl velmi zbožným Židem, většinu dne trávil v synagoze, o obchod se tak musela starat matka. Ta také rozhodla, že budou její synové (měl staršího bratra) navštěvovat normální střední školu, nikoliv židovskou, jak si přál otec. Mladý Rudolf se ukázal být jazykově nadaný, hovořil sedmi jazyky: francouzsky, německy, latinsky, rumunsky, aramejsky, hebrejsky a jidiš. Když jeho matka viděla, jak je dobrým studentem, rozhodla, že bude studovat práva.V jeho životě hrála velkou roli, jak vidno. Velice jej ovlivnilo to, že počet Židů na univerzitách byl omezen zákonem 1920 Numerus Claususa na 6 %. Během studia se z něj stal přesvědčený sionista.

Vzestup nacistů
V Německu se chopil moci Hitler a jeho armáda postupovala po Evropě. Kastner se rozhodl pomoct židovským uprchlíkům, kteří přicházeli z Rakouska, Polska a Slovenska. V Kluži zřídil informační centrum, sháněl uprchlíkům jídlo a oblečení. Všemožně se snažil, aby umožnil Židům volný průchod do země, kam chtěli, často uplácel, také pomáhal dostat se Židům do britské Palestiny (i když počet židovských emigrantů byl přísně omezen), měl kontakty v Tel Avivu. V té době pracoval pro sionistický magazín Új Kelet.

Kastnerův vlak
Nacisté jsou v Maďarsku. Židům je zakázáno studovat, sionistický časopis, ve kterém pracoval Kastner musel skončit. Přesunuje se tedy do Budapešti, kde bydlí v pronajatém hotelovém pokoji, aby zde pomáhal budapešťské sionistické organizaci. Zástupy Židů by chtěly do Palestiny, ale Britové počty omezují kvótami. V létě 1944 se poprvé setkává s Adolfem Eichmannem, cynickým nacistou, který za životy Židů vybírá výkupné v penězích, zlatě či bižuterii. Má na starost deportaci maďarských Židů do Osvětimi. Nakonec s Eichmannem dosáhl dohody, povedlo se mu zachránit asi 1685 židovských životů (uvádí se 1700, jelikož není znám přesný počet). Eichmann je nemilosrdný, za každého chce 1000 $. Většina pasažérů si takovou částku nemůže dovolit. Kastner vymyslí něco nevídaného. Uspořádá dražbu, kde prodá 150 míst bohatým Židům a z utržených peněz zaplatí výkupné za ostatní. Asi 50 míst ve vlaku je rezervováno pro Židy, kteří zaplatili důstojníkovi SS Kurtu Bechrovi. Celková hodnota výkupného je 8 600 000 švýcarských franků.

Smlouva s ďáblem
Obětí holokaustu bylo v Maďarsku 564 000. Po válce se Kastner přestěhoval do vysněného Izraele. Jeho rodina přijela za ním. Přežila, byla zahrnuta mezi 1700 šťastlivců. Bydlí v Tel Avivu a je aktivní ve straně Mapai. V roce 1952 je mluvčím Ministerstva obchodu. O rok později jej dostihuje minulost. Hoteliér a amatérský novinář (můžeme říct i lovec nacistů) Malki'el Gruenwald vydává brožuru, kde jej obviňuje ze spolupráce s nacisty. Kastner jej dal k soudu za pomluvu. Ze soudního procesu se stal téměř politický – když byl Kastner shledán vinným a odvolal se, mělo to za následek pád tehdejší vlády. Soudce mimo jiné konstatoval, že vyměnil život pár lidí za životy mas a lhal lidem o tom, že „přesídlení“ znamená ve skutečnosti plynovou komoru. Mezitím upadal do deprese jak on, tak i jeho žena. Na děti házeli ostatní spolužáci kameny. V roce 1957 na něj byl spáchán atentát, byl postřelen členem krajně pravicové sionistické organizace (existující ještě před Izraelem) s názvem Lechi, střelec se jmenoval Ze'ev Eckstein. Kastner na následky umírá, nedočká se tak svého očištění v roce 1958...

ZDROJE:

https://en.wikipedia.org/wiki/Rezs%C5%91_Kasztner

https://cs.wikipedia.org/wiki/Malki%27el_Gruenwald

https://en.wikipedia.org/wiki/Aid_and_Rescue_Committee

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Eichmann