I obdivovaná rodina Kennedyů měla své škraloupy, o kterých se nesmělo mluvit ani v rodinném kruhu. Řeč je o Rosemary – mladší sestře budoucího amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho – kterou její rodiče Joseph a Rose neuvěřitelných dvacet let schovávali před světem a tvrdili, že žije na venkově a vyučuje postižené děti. Ve skutečnosti ji však poslali na lobotomii, která se tak úplně nepovedla.
Příběh o tom, jak otec zničil život své dcery
Nejprve si asi vysvětlíme, kdo byla Rosemary Kennedyová. Šlo o mladší sestru prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho, která se narodila Josephovi a Rose Kennedyovým jako třetí dítě. Narodila se 13. září 1918 v Brookline v Massachusetts a hned při porodu to neměla lehké. Byla totiž přidušena, což byl nejpravděpodobnější důvod toho, proč byla od malička pomalejší než její vrstevníci. V mateřské škole ji pedagogové označili za retardovanou, což rodiče moc dobře nezvládali. Není se čemu divit, když očekávali, že Rosemary bude stejně talentovaná a nadaná jako její sourozenci. Joseph Kennedy byl tehdy považován za velmi úspěšného a prominentního člověka, a tak se předpokládalo, že všechny jeho děti na tom budou podobně. Rosemary se však vymykala. Ve škole jí to nešlo a navíc měla záchvaty a prudké výkyvy nálad.
Její ambiciózní rodiče to však nevzdali a poslali ji do dívčího konventu, kde ji vzdělávaly a zároveň vychovávaly řádové sestry. Rosemary se zde švak nelíbilo a několikrát odsud utekla. Ačkoliv se snažila, jak jen mohla, studium bohužel nezvládala. Podle pedagogů se její inteligence zastavila na úrovni 4. třídy, tedy zhruba 10 let. Základní počty, psaní a čtení však zvládala, což podle psychologů znamenalo, že musela mít IQ nad 75 bodů. I tak se pohybovala na hranici mentální retardace. Kvůli své inteligenční podprůměrnosti trpěla i psychicky. Nezájem rodičů a snaha ji vychovat a vzdělávat na dívčí internátní škole jí rovněž neprospěly.
Z Rosemary se stala černá ovce rodiny, která byla v blízkém okruhu nechtěná. Svoje rodiče, a především otce, přitom milovala, jak dokládá dopis, ve kterém psala: „Milý táto, vážně vás nechci v ničem zklamat. Přijeďte mě navštívit. Stýská se mi.“ To ovšem její otec ignoroval. Měl vysoké politické ambice a mezi lety 1938 až 1940 to dokonce dotáhl na pozici velvyslance ve Velké Británii. Rosemary mezitím umístil v londýnském klášteře mimo zrak veřejnosti.
Když bylo Rosemary dvaadvacet, rodičům neunikl fakt, že i přes svou nízkou inteligenci je z jejich dcery půvabná žena, která ve společnosti poutala pozornost. To se jim nelíbilo, protože v tom viděli potenciální hrozbu sexuálního skandálu, který by mohl vyjít na povrch. Ještě horší by pro ně bylo, kdyby například s nějakým náhodným mužem otěhotněla. To by mohlo zničit dobrou pověst prominentní rodiny a zároveň zničit jejímu otci politickou kariéru. Politická kariéra jejích bratrů rovněž mohla být v ohrožení.
A tak se rodiče rozhodli zakročit, a to svérázněji než by kdo čekal. V listopadu 1941, tedy v době, kdy Rosemary bylo 23 let, se ji její rodiče rozhodli poslat na lobotomii. Očekávali od toho, že jí to pomůže zbavit se přílišné impulsivnosti a prostořekosti, a zároveň ji zákrok zkrotí. Otce Josepha vůbec nezajímalo, že ve 30 % případů lobotomie se zákrok nezdařil a z pacientů vytvořil jedince na úrovni dvouletého dítěte. To byl bohužel i případ Rosemary. Ta se po zákroku začala pomočovat a nezvládala ani sama chodit. Proto se rodiče rozhodli ji přemístit do ústavní péče daleko od nich.
Po umístění do ústavní péče už otec nikdy nepřijel svou dceru Rosemary navštívit. Mluvit o ní doma bylo absolutní tabu a nikdo z rodiny kromě otce a matky o ní nic nevěděl. Veřejnosti a blízkému okolí bylo prezentováno, že dcera Rosemary žije samotářský život na venkově, kde se stará o postižené děti. Ve skutečnosti však z ní rodiče udělali postižené dítě, a to doslova. Toto šílené tajemství se podařilo rodičům Rosemary udržet neuvěřitelných 20 let. Když v roce 1961 dostal Joseph Kennedy mrtvici, rozhodla se jeho žena Rose navštívit jejich zapomenutou dceru. Ta ji prý dokonce poznala. Skrytou pravdu se posléze dozvěděli i její sourozenci, kteří se k celé situaci postavili naprosto opačně než její otec. Začali ji navštěvovat a pravidelně ji vozili k sobě domů. I přesto se Rosemary dožila neuvěřitelných 86 let, takže dvě třetiny života prožila jako lobotom. Smutné.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rosemary_Kennedy
https://en.wikipedia.org/wiki/Lobotomy
https://en.wikipedia.org/wiki/Kennedy_family
https://www.csfd.cz/film/721953-co-se-stalo-rosemary-kennedyove/prehled/
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler