Život
Vincent Willem van Gogh se narodil 30. března 1853 v Nizozemsku. Měl složitou povahu a neúspěšnou pracovní kariéru v umělecké galerii. Později se stal kazatelem či jakýmsi misionářem pro chudé horníky v Belgii. V roce 1880 se rozhodl stát se umělcem. Jeho dílo z tohoto období – nejznámějším dílem z této doby je obraz s názvem Jedlíci brambor (1885) – je temné a pochmurné a odráží zkušenosti, které získal mezi rolníky a chudinou.
V roce 1886 se van Gogh přestěhoval do Paříže, kde žil jeho mladší bratr Theo, s nímž si byl blízký. Theo, obchodník s uměním, bratra finančně podporoval a seznámil ho s řadou umělců, včetně Paula Gauguina, Camilla Pisarra a Georgese Seurata. Pod vlivem těchto a dalších malířů se van Goghův vlastní umělecký styl odlehčil a on sám začal používat více barev.
Ucho
V roce 1888 si van Gogh pronajal dům v Arles na jihu Francie, kde doufal, že založí „uměleckou kolonii“ a nebude svému bratrovi na obtíž. V Arles maloval van Gogh živé výjevy z venkova i zátiší, včetně slavné série slunečnic. Gauguin za ním do Arles přijel a oba muži spolu pracovali téměř dva měsíce.
V tu dobu však mezi oběma vzniklo zvláštní napětí a 23. prosince van Gogh ve svém záchvatu ohrožoval svého přítele nožem, načež svůj „hněv“ obrátil proti sobě a odřízl si spodní část ucha.
Smrt
Poté údajně ucho zabalil a dal ho prostitutce v nedalekém nevěstinci. Po tomto incidentu byl van Gogh hospitalizován v Arles a poté se na rok odebral do psychiatrické léčebny v Saint-Remy. Během pobytu v Saint-Remy se u něj střídala období šílenství a intenzivní tvořivosti, obdoba maniodepresivní psychózy, během nichž vytvořil některá ze svých nejlepších a nejznámějších děl, včetně Hvězdné noci a Kosatců.
V květnu 1890 se van Gogh přestěhoval do Auvers-sur-Oise nedaleko Paříže, kde ho nadále sužovalo zoufalství, deprese a osamělost. Dne 27. července 1890 se střelil do břicha a o dva dny později ve věku 37 let zemřel. Jeho poslední slova zněla údajně takto: „Smutek potrvá navždy.“
Zdroj: History, Wikipedia