fb pixel Slovenské devadesátky: Příběh bosse Jana Takáče a Jozefa Surovčíka. Takáčův gang svedl boj s albánskou mafií – G.cz
Vyhledávání

Slovenské devadesátky: Příběh bosse Jana Takáče a Jozefa Surovčíka. Takáčův gang svedl boj s albánskou mafií

Bratislava
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Příběh romského bosse, který se vypracoval z prostředí zápasníků, je plný násilí. V určité fázi mu však peníze z výpalného přestaly stačit a spojil se s jiným mafiánem, Surovčíkem. Ten se chlubil, že je prvním miliardářem na Slovensku, společně utvořili nebezpečný bratislavský gang.

Václav Adamus
Václav Adamus 31.5.2022, 00:04

Chvilkové bezčasí, které vzniklo po pádu komunismu, umožnilo amorálním a bezskrupulózním lidem dostat se na vrchol. Slovensko v tomto bylo specifické, jednotlivé gangy měly na starost část nebo celé město. Na svém území vybírali výpalné, terorizovali neplatiče apod. V Česku byla situace jiná, více uhlazenější (i když u nás také vybuchovala auta i s podnikateli). Slovenští mafiáni si zkrátka v mnohém nezadali s bandity z dob Divokého západu. Jedním z takových byl také romský boss Jan Takáč. Patří mezi ty mafiány, kteří se rekrutovali z řad zápasníků v bojových sportech. Měl být náruživým uživatelem kokainu. Když o něm někdo mluvil, většinou neříkal jméno, jenom naznačil gestem prstu pod nosem a každý se dovtípil. Začínal jako vyhazovač ve slavném bratislavském V-klubu, který byl navštěvován hlavně vysokoškolskými studenty.

Tady se dostáváme k jinému jménu bratislavského podsvětí, a sice Jozefovi Surovčíkovi. Vhodně se s Takáčem doplňovali – jeden začínal jako výpalník, druhý jako výčepní. První Surovčíkův kšeft byly herní automaty. Přivezl je z Německa, vydělal dost peněz, rozmístil větší množství automatů po Bratislavě. Potřeboval však ochranu, protože hazard byl velice konkurenční prostředí. Surovčík je první Slovák, který vydělal miliardu – tedy alespoň se takto vychloubal v televizi. Ochranu mu neposkytoval nikdo jiný než Takáč. Kriminalisté říkali, že byl v podstatě součástí Takáčovy organizované skupiny. Díky malé privatizaci se dostal k mnoha restauracím, měl jich vlastnit přes 70 a mnohé fungují (s jiným majitelem) dodnes. Vlastnil také po celé Bratislavě herny Bingo. Surovčík měl k Takáčovi blízko i svou minulostí – stejně jako on pocházel ze zápasnických kruhů. Do jeho podniků chodili vysoce postavení policisté a politici, se kterými poté navazoval známosti (podobně jako Jonák v Discolandu).

Války mafií

Do Bratislavy začali přicházet Albánci, většinou své úmysly skrývali za podnikání v oboru cukrářství, hned po příchodu na Slovensko si však začali zajišťovat zbrojní pas. Albánská mafie začala pronikat na Slovensko a vše eskalovalo v roce 2001. Surovčík, Takáč a další měli již plné zuby toho, jak jim Albánci prodávají drogy na jejich diskotékách a jiných podnicích se zábavou. Jednalo se především o heroin a kokain. Takový nafetovaný host již poté obvykle nekonzumuje větší množství alkoholu a neudělá žádnou útratu, také jsou s narkomany problémy a dříve či později přilákají policejní razii. V březnu 2001 navíc chtěl jistý Bosňák hodit granát do skleněné výlohy Surovčíkovy restaurace, ten mu však vybuchl v ruce. Identifikovat jeho mrtvolu bylo možno pouze podle pasu, který měl u sebe. Takáčovci (mezi které zahrnuji i Surovčíka, pozn. autora) se rozhodli situaci vyřešit tvrdě a jasně. Odveta přišla brzy a Albáncům vymlátili v tom samém měsíci několik restaurací. Nakonec se je z jejich teritoria podařilo vytlačit, obdobné problémy měli i s ruskojazyčnými mafiemi.

Surovčíkův konec začal v roce 2002 – jiný boss Svoboda se rozhodl stáhnout do zahraničí, nakonec jej však hitman dostihl. Surovčík se rozhodl, že po něm převezme firmy, vzal si na sebe ovšem příliš těžké břemeno. Přebral také jeho pýchu – Kasino Forum. Stal se tím nepřítelem státu, jelikož převzal i Svobodův minoritní podíl ve firmách, které chtěl privatizovat stát (srovnejte s kauzou Setuza u nás). Kvůli špatně napsaným zákonům té doby mohl minoritní podílník komplikovat privatizaci. Nastaly také spory s ostatními mafiánskými bandami – hlavně se Sýkorovci (kteří měli tehdy pocit, že si můžou dovolit všechno, jelikož nad nimi bdí ruka všemocného Svěchoty). Život bosse Takáče vyhasl v době, kdy končila éra výpalného, tedy nejtvrdší mafiánské časy na Slovensku. Říká se, že se neuměl adaptovat (nebyl příliš inteligentní), také holdoval velkému množství kokainu a nechodil s ochrankou. Byl zájem spojit skupinu s jinou, ale Takáč byl proti. Strávil tři měsíce v Thajsku, po návratu jej v září 2003 zastřelili v Bratislavě. Zůstal Surovčík, ale ne na dlouho. Byl zastřelen pár měsíců po Takáčovi v Senci při procházce na Slnečných jezerech. Nebo zde byl někým vylákán?

ZDROJE:

teraz.sk, pravda.sk, cas.sk

Súmrak bossov (2017, dokumentární série)

Podobné články

Doporučujeme

Další články