1) 15 unesených Japonců

Mysleli jste si, že když necháte Severní Koreu na pokoji, ona nechá na pokoji vás? Tak myslete znova. Není zas až tak neobvyklou praktikou agentů severokorejských tajných služeb unášet občany jiných zemí a následně je v zemi věznit jako rukojmí. Mezi lety 1977-1983 došlo k 15 potvrzeným únosům Japonců. Číslo zahrnuje jen ty prokázané únosy, ke kterým se KLDR přiznala. Reálný počet může být až několikanásobně vyšší.

kld3.jpg

Rodiče jedné z japonských dívek unesených do KLDR dodnes s jistottou nevědí, jestli jejich dcera zemřela nebo je naživu. (Foto: bbc.com)

Důvody únosů Japonců, z nichž nejmladší dívce bylo pouhých 13 let byly různé. Někteří byli nuceni učit Japonštinu a japonské zvyklosti tajné agenty, jiným byla ukradena identita. V té době poměrně silná japonská socialistická strana zamezila vyšetřování únosů a zprávy o nich označovala za konspirační teorie. V roce 2002 tehdejší vůdce KLDR Kim Čong Il únosy přiznal, 5 osob vydal zpět do Japonska a u zbývajících byly poskytnuty jen narychlo vydané úmrtní listy plné chyb. Panují tedy pochyby, zda jsou tito lidé vůbec mrtví a zda jen nejsou nadále drženi v severokorejských lágrech.

2) Přes 3800 unesených Jihokorejců

Zatímco k únosům cizích státních příslušníků dochází v KLDR spíše zřídka, pro obyvatele sousední Jižní Koreji se bohužel jedná o takřka denní chleba. Po korejské válce v 50. letech byl Korejský poloostrov rozdělen na demokratický jih a totalitní sever. Na té "špatné" straně přitom zůstalo přes 80 tisíc Jihokorejců. Dalších více než 3800 jich v průběhu uplynulých 60 let bylo do KLDR uneseno z příhraničních oblastí. Odhaduje se, že v současné době v zemi nedobrovolně pobývá téměř 500 unesených Jihokorejců.

kld4.jpg

Vojensky střežená hranice mezi Severní a Jižní Koreou je místem, odkud již zmizelo několik tisíc lidí. (Foto: indianexpress.com)

Únosy Jihokorejců jsou očividnou ukázkou politického nátlaku znesvářených zemí a Severní Korea se tak "zrádcovskému" jihu snaží ukázat svou dominanci. Většina unesených byli prostí lidé žijící blízko demilitarizované zóny oddělující obě Korey od sebe. Došlo ale i k únosu jihokorejského letadla s 51 lidmi na palubě nebo k únosům Severokorejců, kterým se podařilo z komunistické země utéct za svobodou a přijmout jiné občanství. Příkladem budiž žena jménem Jin Gyeong-suk, která byla v roce 2004 unesena na letišti v Číně (dle slov Severokorejců "zatčena za vlastizradu") a o rok později zemřela v severokorejském pracovním lágru, nejspíše na následky mučení.

3) Američan Otto Warmbier

Mladý Americký student Otto Warmbier si už na Severní Koreu stěžovat nemůže. Je totiž po pobytu v zemi, který se mu poněkud protáhl, již po smrti. Tehdy dvaadvacetiletý univerzitní student vyrazil do KLDR na konci roku 2015. Těsně před odletem zpět do USA byl přistižen, jak na hotelu krade v kuchyni propagandistický plakát, který si chtěl domů odnést jako suvenýr. Trestní tribunál tento skutek kvalifikoval jako špionážní akt otevřeného nepřátelství a místo návratu domů se suvenýrem Warmbierovi nařídil 15 let nucených prací.

kld.jpg

Do KLDR odcestoval Otto Warmbier jako vitální student. Navrácen byl po ročním věznění v komatu a po šesti dnech zemřel na rozsáhlé poškození mozku. (Foto: usatoday.com)

Tento měsíc Severní Korea oznámila, že jako akt dobrosrdečnosti Warmbiera propustí. Háček byl ale v tom, že mladík, o kterém po jeho soudu nebylo slyšet, se nacházel ve vegetativním stavu a přežíval jen s pomocí přístrojů. Severokorejci tvrdili, že se nakazil botulotoxinem ze špatného jídla a upadl do komatu. Vyšetření amerických lékařů ale odhalilo, že Warmbier nebyl otráven a jeho mozek byl nenávratně poškozen omezením přívodu kyslíku. K tomu mohlo dojít dušením, topením nebo jinou formou těžkého mučení, kdy se chlapci mohlo zastavit srdce šokem. Tak či onak, po několika dnech doma v USA zemřel. To vše kvůli pitomému plakátu.

4) Kanaďan Hyeon Soo Lin

Šedesátník Hyeon Soo Lin je Kanaďan jihokorejského původu, jehož rodiče v 50. letech uprchli do Kanady před válkou. Stejně jako jeho otec i Hyeon Soo Lin se v Kanadě živil jako katolický pastor. Zabýval se i charitativní činností a jako humanitární misionář odcestoval v lednu 2015 i do chudobných oblastí Severní Koreji, kde chtěl pomáhat s distribucí potravinových dávek a léků. Pár dní po překročení hranic ve městě Rajin ale Hyeon Soo Lin beze stop zmizel. Až na podzim téhož roku se ukázalo, že byl zatčen a je držen v pracovním táboře.

kld1.jpg

Kanadský kněz se přesvědčil o tom, že věřit v KLDR v jiného boha než toho jménem Kim se nevyplácí. (Foto: dailymail.co.uk)

Ukázalo se, že u Hyeon Soo Lina byla zadržena Bible, která je v zemi zakáznou literaturou. Vzhledem k tomu, že misionář a kněz v jedné osobě odmítl akceptovat, že jediným Bohem je věčný vůdce Kim Ir Sen a jeho potomstvo, byl odsouzen za zakázané náboženské aktivity směřující k velezrádným urážkám nejvyšší autority Vůdce na doživotí v pracovním táboře, kde je stále držen. Během více než dva a půl roku od jeho uvěznění bylo podniknuto již několik pokusů o jeho záchranu diplomatickou cestou, všechny marné.

5) Bratr Kim Čong Una Kim Čong Nam

Jak být v bezpečí před šílenou diktátorskou rodinou Kimů? Jeden by řekl, že jedinou možností je být její součástí. Bohužel, v Severní Koreji ani to neplatí. Současný vůdce Kim Čong Un původně vůbec stanout v čele země neměl. Nástupníkem Kim Čong Ila se měl stát Kim Čong Unův starší bratr Kim Čong Nam. K nelibosti despotického otce se ukázalo, že Kim Čong Nam ale nemá předpoklady pro takto náročný úkol. Jinými slovy nebyl to mocichtivý psychopat libující si v trýznění druhých.

kld5.jpg

Před hněvem Kim Čong Una vás nezachrání ani to, že jste jeho starší bratr a máte vlastně vládnout místo něj. (Foto: bbc.com)

Poté, co Kim Čong Nam potají jako teenager odcestoval do Japonska, aby zde navštívil Disneyland, byl otcem zavržen, vyděděn, zbaven severokorejského občanství a zbytek života strávil v exilu v Macau. Vzhledem k tomu, že kritizoval jak svého otce, tak následně i mladšího bratra, byl si moc dobře vědom toho, že návrat do KLDR by byl tím posledním, co by v životě udělal. Ve finále pro smrt nemusel ani cestovat do někdejší domoviny, ale ta si pro něj odtamtud přišla sama. Kim Čong Unovi byl ale liberální bratr trnem v oku a tak ho nechal zavraždit. O to se postaraly dvě najaté agentky, které Kim Čong Nama na letišti v Malajsii otrávily prudkým jedem.

Tady se pak můžete podívat na portréty hezkých severokorejských žen.