Trochu jako my po Mnichově, akorát že Dánové se bránili. Někteří. 9. dubna 1940 proběhla část tzv. operace Weserübung, která spočívala v obsazení Dánska a především Norska. Německo na severský stát zaútočilo ze země, z moře i ze vzduchu, a přestože to vedení země vědělo, nenasadilo armádu. Andersenovu domovinu tak před nepřítelem chránilo jen několik malých, rozptýlených pohraničních jednotek, ke kterým se ještě nedonesly zprávy o kapitulaci.
Mělo to jít hladce...
napadenidanksa2.jpg
Německá invaze do Dánska byla součástí operace Weserübung. (foto z filmu 9. duben) (Foto: Csfd.cz / Nordisk Film)
... Alespoň podle německých představ. 9. dubna 1940 vpadla nacistická armáda do Dánska, které hodlala bez problémů a odporu obsadit. Byl to začátek operace Weserübung, jejímž cílem byla také okupace Norska. Hitler se pro ni rozhodl poté, co Británie a Francie chtěly zablokovat švédské dodávky pro německý válečný průmysl zcela zásadní železné rudy.
Dánský král Kristián X. měl o chystaném útoku zprávy, přesto odmítl vyhlásit mobilizaci, a tak obranu země zajišťovaly jen malé pohraniční roty, které byly rozmístěny v různých lokalitách v Jutsku. Kristián nechtěl Němce zbytečně popudit. Hitlerova armáda překročila hranice před pátou hodinou ranní, a když se král o invazi za svítání dozvěděl, vědom si nerovnosti sil se velmi rychle rozhodl kapitulovat.
napadenidanska4.jpg
Severský stát bránilo jen několik malých a rozházených pohraničních jednotek. (foto z filmu 9. duben) (Foto: Csfd.cz / Nordisk Film)
Tahle zpráva se ale k pohraničním jednotkám donášela za různě dlouhou dobu, a tak se vojáci v terénu prostě rozhodli proti Němcům bojovat, i když jich bylo výrazně méně a byli v podstatě od začátku obklíčeni (Hitler totiž útočil od moře, po souši i ze vzduchu). Přestože dánská armáda nebyla vybavena zrovna nejmoderněji, odpor nepříteli kladla slušný.
Například jednotka 34 dánských mužů u města Hokkerup zvládla vyřadit tři německé obrněné vozy, poslat Němce 300 metrů zpátky a po jednom jediném výstřelu jim zničit protitankový kanón. Na dalších místech dánský odpor vždy končil až obklíčením a zajetím. Jeden útvar zcela odmítl se vzdát, a to ten plukovníka Bennikeho. Bennike považoval kapitulaci za násilím vynucenou německou akci, a tak sebral své muže a trajektem je přepravil do Švédska, o němž se domníval, že je rovněž napadeno. Když se to vyjasnilo, část roty zůstala v exilu, část se vrátila domů.
Asi nejpočetnější vojenská jednotka bránila kasárny v dánském městě Haderslev. Tam bylo celkem 225 dánských mužů. Nejprve se s Němci střetli na silnici vedoucí do města, kde jim dánští muži deset minut dokázali bránit v postupu. Pak ale přišel z Kodaně rozkaz ke složení zbraní. Vojákům v kasárnách ve středu města to ale nikdo neřekl, a tak když k nim nacistické vojsko dorazilo, bránili budovu sveřepě dál. Příkaz k kapitulaci ale nakonec dorazil i k nim. Boje celkem trvaly asi šest hodin.
A tady čtěte příběh útoku na Pearl Harbor.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
