Lidé by podle nás měli chodit nazí. Oblečení je přežitek, ale chápeme jeho funkci termoregulační. Když už ale člověk má kůži, měl by se k ní chovat jako k malířskému plátnu – pomalovat a vystavit na odiv.

Dnes představujeme kůži našeho kumpána Černíka Přemysla – basák z Ginny Andro Syndrome, pivař, kočkofil, organizátor Mighty Sounds, bylinkář, anglista a sociolingvista, vyklidněnec, bohužel slávista a vůbec výborný člověk, a taky syn věčně mladýho Černíka z České filharmonie.

Na předchozí díl věnovaný dermoornamentům Adama Maršála, ďábla z Brandejsa se podívejte ZDE.