Scatman John – koktající legenda

Americký zpěvák Scatman John se narodil v Kalifornii 13. března 1942 jako John Paul Larkin. To, že se narodil během 2. světové války, s tím pravděpodobně nesouviselo, ale každopádně trpěl od mala vážnou vadou řeči – koktal, za což ho spolužáci šikanovali a posmívali se mu. Proto dětství nejraději trávil sám se sebou a jediným přítelem mu byl klavír, jemuž věnoval mnoho času. Inspiraci nejraději nacházel u legendárního Louise Armstronga, obzvlášť když začal scatovat. V jednom rozhovoru z roku 1996 přiznal, že to byla právě hra na klavír, která mu ukázala cestu, jak promlouvat k lidem. A tak si řekl, že se i přes svou vadu řeči pokusí prorazit ve světě hudby.

V 70. letech se díky pilnému tréninku stal z Larkina profesionální jazzový umělec, který obrážel kluby po celé Kalifornii. Z pianového umělce, jenž se díky svým dovednostem stal slavný na losangelské klubové scéně, se však během let stala troska, která byla závislá na drogách a alkoholu. Přesto se mu v polovině 80. let podařilo natočit desku a vydat vlastní jazzovou desku, kterou pojmenoval po sobě. Vyšla sice jen v malém nákladu, ale jako propagační materiál to stačilo k jeho příští kariéře. V té době mu bohužel zemřel jeho dobrý přítel, spoluhráč a kolega Joe Farrell, jenž se potýkal se stejnými problémy jako on. Larkin pochopil, že toto není cesta, a tak se rozhodl svých neřestí vzdát. K tomu mu pomohla i jeho žena Judy, díky níž svůj boj nad alkoholismem nakonec dokázal vyhrát.

Přišel rok 1990 a s ním i politické změny v rámci střední a východní Evropy. Proto se Larkin rozhodl, že se vydá do Berlína, kde načerpá nové zkušenosti a zároveň zkusí i on sám obohatit tamní klubovou jazzovou scénu. V podstatě to spočívalo v tom, že obrážel bary a kluby, a u toho hrál na piano. Změnou však bylo to, že poprvé k hraní přidal i zpěv. Jeho agent Manfred Zahringer si všiml, že se lidem líbí Larkinova píseň On the Sunny Side of the Street a napadlo ho, že by Larkinova hra na piano a sketování šlo spojit s evropskou taneční muzikou neboli s takzvaným eurodance. Zahringer měl dokonce nápad, aby do toho Larkin rapoval, což se mu příliš nezdálo. Ostatně se jednalo o jazzmana, kterému bylo okolo 50 let, a byl navíc stydlivý. Z na první pohled neřešitelné situace se nakonec stala jeho výhoda. Larkinova žena Judy přišla s tím, že by bylo dobré, kdyby se nebál o své vadě řeči zpívat a rapovat, což se líbilo i producentům z GMB Hamburg. A tak ve spolupráci s hudebními producenty Ingem Kaysem a Tonym Cataniou vznikla první píseň s názvem Scatman (Ski Ba Bop Ba Dop Bop). V souvislosti s tím se Larkin rozhodl přijmout umělecké jméno Scatman John.

Scatman John tehdy přišel s něčím naprosto unikátním a během velmi krátké doby se jeho debutový singl stal hraným po celém světě. Ze začátku se píseň sice moc nelíbila, ale nakonec prorazila na první místa hitparád, kde se udržela několik týdnů. To byl samozřejmě impuls pro další a další skladby. Namátkou vzpomeňme například na Scatman`s World nebo Everybody Jam. V roce 1995 pak vydal album, kterého se prodaly neuvěřitelné 3 miliony kusů. Spojení eurodance s jazzem s nádechem popu mělo obrovský úspěch, takže dalším logickým krokem bylo turné po Evropě a Asii.

S rostoucí slávou se Scatman samozřejmě koktání nezbavil. Například i při rozhovorech často koktal; a když jednou nekoktal, tak ho novináři obvinili z toho, že to pouze předstírá, aby byl pro fanoušky zajímavější. Nicméně za své zásluhy se dostal do síně slávy amerického národního sdružení koktavých lidí, takže to očividně nepředstíral. V roce 1996 vydal svou druhou desku s názvem Everybody Jam!, která byla velmi populární především v Japonsku. Chytlavá melodie titulní písně zaujala Japonce natolik, že se tam Scatman John objevil i na plechovce od Coca-Coly.

mohlo by vás zajímat

I jeden hit může vydělat na důchod: Hudební rychlokvašky, které udělaly díru do světa během pár minut

Ke konci 90. let se u něj začaly objevovat zdravotní komplikace, které v roce 1999 vyvrcholily zlou zprávou. Scatmanovi byla objevena rakovina plic. Ani ta ho ovšem nezastavila v další hudební tvorbě a stihl dodělat desku. Nakonec zemřel 3. prosince 1999 ve svém domě. Následně byl zpopelněn a rozprášen do moře.