Když se českému byznysu daří v zahraničí, měla by to být vždy pro domácí podnikatele i veřejnost dobrá zpráva. Jiná situace ovšem nastává, když se ukáže, že zahraniční úspěch českých podnikatelů má poněkud pochybné pozadí. Přesně to byl případ české společnosti Liglass, která měla v Kyrgyzstánu zbudovat kaskádu vodních elektráren v hodnotě několika miliard. Namísto velkého úspěchu jsme se ale dočkali jen velké ostudy.

kyr.jpg

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev při podpisu smlouvy s pochybnou českou společností Liglass. Radost z lidmi z okolí MIloše Zemana domluveného kontraktu ale již vyprchala. (Foto: president.kr)

Ukázalo se, že Liglassu k lukrativnímu kontraktu dopomohl vedoucí kanceláře prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář. Za přidělení zakázky právě české společnosti se měl u svého kyrgyzského protějšku Almazbeka Atambajeva přimluvit i sám Miloš Zeman. O těchto nepříliš standardních okolnostech mezinárodní zakázky začaly psát české i zahraniční servery a ukázalo se, že podivné napojení na politiky bude v celé záležitosti ještě tím nejmenším problémem.

Sama Mynářem a Zemanem protežovaná společnost Liglass se ukázala být ekonomicky neaktivní firmou s obratem v řádech pár statisíců korun, která sídlí v rozpadající se fabrice u Železného Brodu. S výstavbou vodních elektráren neměla daná společnost žádné předchozí zkušenosti a její majitelé již jednou s firmou podobného názvu zbankrotovali. Panovaly proto obavy, že společnost nebude vůbec schopna dostát svým závazkům plynoucím ze smlouvy. Tyto obavy se nyní ukázaly být jako oprávněné a vedly k ukončení spolupráce ze strany Kyrgyzstánu.

kyr1.jpg

Sídlo firmy Liglass, která měla pracovat na několikamiliardové zakázce v Kyrgyzstánu. Naštěstí tamní vláda pochopila, že tady něco nehraje. (Foto: reprofoto: Aktualne.cz)

Liglass měl vyplatit kyrgyzské straně asi 800 milionů korun zálohy. Mezitím se ukázalo, že údajný předem dojednaný stamilionový úvěr u UniCredit Bank, kterým se česká společnost při dojednávání spolupráce oháněla, nikdy neexistoval a Liglass u dané banky ani nikdy neměl účet. Že něco není v pořádku a přímluva od Zemana a jeho věrného Mynáře nestačí, došlo i samotným Kyrgyzstáncům v momentě, kdy Liglass požádal o odklad zaplacení zálohy. Na schůzi kyrgyzské vlády proto premiér Sapar Isakov oznámil, že země smlouvu s Liglassem vypovídá pro důvodné podezření, že česká firma by ve smlouvě stanoveným podmínkám nebyla schopna dostát.

Podle prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka za krach spolupráce může štvavá mediální antikampaň proti Liglassu, ale i Zemanovi a Mynářovi. Nabízí se ale otázka, zda právě ono odhalování pochybných vazeb mezi politiky a podnikateli a vykreslování korupčního prostředí není právě oním úkolem metaforických hlídacích psů demokracie. Česko si každopádně kauzou Liglass uřízlo ostudu, nicméně ostuda, která by hrozila v případě, že by se spolupráce Kyrgyzstánu s podivnou českou firmou zrealizovala a ukázalo by se, že vše byl jen grandiózní miliardový podvod a tunel, by zajisté byla mnohem větší.

O pozadí kauzy se více dočtete zde.