Narodil se 9. září 1906 v egyptské obci Múša. Oba jeho rodiče byli hluboce věřící muslimové a jeho výchova podle toho vypadala. Jeho otec byl bohatý statkář. Velice jej ovlivnila jeho maminka, která jej od raných let učila Koránu. Měl bratra a dvě sestry (obě psaly knihy o islámu). Chodil na lokální vesnickou školu, byl velmi dobrým žákem. Ukázkou jeho skvělé paměti je také to, že se naučil zpaměti celý Korán už v 10 letech. Ve 13 letech šel studovat do kosmopolitní Káhiry. Zde se setkává s myšlenkami Západu (v době jeho mládí byl „in“ komunismus a revoluční ideje). Pro chlapce z vesnice to byla velká změna a důležitá zkušenost. V roce 1933 získal titul bakaláře na islámské akademii Dár al-ʿulúm.

Hříšná Amerika

Když dokončil studia, začal pracovat pro egyptské ministerstvo školství. V té době psal také novely a byl politickým žurnalistou a také zapřísáhlým nepřítelem Izraele. Když byla migrace Židů do Palestiny na vrcholu, Qutb dal silně najevo svou nevoli vůči Americe a Západu vůbec. Nadřízení byli z jeho názorů zděšeni, jelikož všeobecná víra byla, že Egypt je třeba modernizovat v duchu západních tradic. Rozhodli se jej tedy do nenáviděné země poslat, aby zde studoval nové učební metody. Qutba pobyt v USA ještě více zatvrdil a zradikalizoval. Nejdříve působil na univerzitě ve Washingtonu, poté v coloradském Greely. Cestoval Amerikou, ale zavítal také do Evropy. Americký styl života jej vyloženě popouzel. Nesnášel například, jak velkou pozornost američtí občané věnují svému trávníku, považoval to za projev sobeckého individualismu. Jako duchovně založený člověk byl americkým materialismem šokován. Také se mu příčil „kult násilí“, který dle něj americká společnost pěstovala – jmenovitě násilí v kultuře a sportu (ostře kritizoval například box). Považoval to za výsměch deklarovanému humanismu, který západní civilizace propaguje. Pomyslným vrcholem zkušeností, které jej utvrdily v jeho myšlenkách, byl tanec v kostele (nejspíš nějaké charismatické církve), kněz ztlumil světlo a lidé se k sobě začali mít více intimně. Zapíše si do svého deníku, že se těla za doprovodu hudby třela o sebe navzájem. Tvrdil, že Západ se nachází v džahíliji (nevědomosti) – ve stavu ignorance (původní výraz pro stav pohanů před příchodem islámu) a jeho působení v islámském světě bude mít za následek jedině úpadek.

muslim_brotherhood_logo.png

Znak Muslimského bratrstva (Foto: By http://www.ikhwanonline.com/new/Default1.aspx, Fair use, https://en.wikipedia.org/w/index.php?curid=38129181)

Návrat do Egypta

Qutbova rodná země prošla za jeho života mnoha změnami. Narodil se do egyptského chedivství, které později vystřídal sultanát, poté království, z něhož se v roce 1953 stává republika. Už před cestou do USA se začal zajímat o hnutí Muslimských bratří, jednu z mála islámských skupin, která má i politický vliv. V roce 1949 je však zakázána, mnoho členů bylo po atentátu na premiéra Mahmúda Fahmí al-Nuqrašího, který na následky zemřel a během života Muslimské bratrstvo pronásledoval a potlačoval jeho vliv, uvězněno. V roce 1952 se Muslimské bratrstvo podílelo na revoluci v Egyptě, spolu s Násirovým Hnutím svobodných důstojníků. Ale jak už to tak bývá, vítěz může být jen jeden a revoluce požírá své děti. Ačkoliv Násir po uchopení moci nejdříve členy Bratrstva propustil, později otočil a začal s jejich perzekucí. Ta postihla i Sajjida Qutba.

mohlo by vás zajímat

Malcolm X: Islámský duchovní, který předpověděl svou vlastní smrt

Ve vězení

Násir viděl Egypt jako sekulární, svými postoji byl blízko Moskvě. Naproti tomu myšlenky Sajjida Qutba, které ovládly Muslimské bratrstvo, hlásaly vládu založenou na islámském právu. Když byl v roce 1954 spáchán atentát na Násira, byla odveta brutální. Členové Muslimských bratří byli uvězněni v hrozných podmínkách – mnozí byli přikováni a sledovali, jak jejich maso pojídají červi zaživa. Jedna skupina vězňů začala držet hladovku, členové stráže prostě přišli, otevřeli dveře cel a postříleli je. Qutb nemohl pochopit, že toto může udělat jeden muslim druhému. Říkal si, že to nemůžou být muslimové, pro sebe je exkomunikoval. To byl další pilíř budoucích myšlenek Muslimského bratrstva, které ovlivnily vývoj islámského terorismu – možnost označit ostatní muslimy za nevěřící.

sayyid_qutb.jpg

Sajjid Qutb (Foto: By The original uploader was أحمد.غامدي.24 at Arabic Wikipedia. - Transferred from ar.wikipedia to Commons by Pieter Kuiper using CommonsHelper., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10694905)

Zrození mučedníka

Ve vězení napíše knihu, kde svou novou interpretaci islámského myšlení vysvětluje – Milníky na cestě. Ta se v budoucnu stane pomyslnou „biblí“ všech fundamentalistů a džihádistů (teroristů). V roce 1964 je Qutb propuštěn na svobodu, ale i tak si je jistý, že jej Násir nechá popravit. A nemýlí se, ani ne o rok později je znovu zatčen. Je obviněn ze spiknutí proti státu a plánování atentátu na prezidenta Násira. Rozsudek zní smrt. Násir a široká veřejnost věří, že požádá o milost. To však neudělá. Uvědomuje si, že jeho myšlenky budou mít větší sílu, když za ně zemře. Na popravu kráčí v naprostém klidu. Tvrdí, že jakýkoliv soud, který nepochází od Boha je mylný. 29. srpna 1966 je oběšen.

Hrůzný odkaz

Myšlenky Sajjida Qutba ovlivnily všechny teroristické organizace, často společně s wahhábovským pojetím islámu šířeným ze Saúdské Arábie. Učení Qutba udělala dojem například na Ajmana az-Zaváhirího, vůdce Al-Káidy. Základem jeho myšlenek je boj proti sekularismu, který reprezentuje demokracie, stejně tak antisemitismus (Qutb viděl Židy jako hrozbu). Dnes se tento postoj nazývá islamismem.

ZDROJE:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sajjid_Qutb

https://en.wikipedia.org/wiki/Milestones_(book)

https://en.wikipedia.org/wiki/Muslim_Brotherhood

Džihád: Myšlenky stojící za Al-Káidou (2006, dokument)