S Grankem bylo líp

Ať už v hrníčku a rozpuštěné, nebo na šlehačce, pudingu či palačinkách: Granko se v československých domácnostech uchytilo rychle a byl to hit. V roce 1979 začal instantní rozpustný čokoládový granulát vyrábět podnik Pražská čokoládovna, závod Sója Kolín. Úplně původní nápad to nebyl, firma se inspirovala kakaem Benco od zahraniční firmy Bensdorp. To ale Granku vůbec nezabránilo sbírat nejrůznější ocenění, tím nejprestižnějším byla asi Zlatá Salima.

Po revoluci padlo Granko do rukou značky Orion, která spadá pod švýcarskou firmu Nestlé. Přesto je určeno pouze pro český a slovenský trh a vyrábí se v Maďarsku. Dnes seženete klasiku a potom „exclusive“ verzi s vyšším obsahem kakaa, v minulosti ale proběhly experimenty s různými ovocnými příchutěmi. V roce 1981 se začala vyrábět varianta s banánovou příchutí, 1985 s jahodovou a 1988 s broskvovou a borůvkovou.

GALERIE České hnědé zlato

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Pokud patříte k pamětníkům, možná si vybavíte blonďatou holčičku, která se objevovala na propagačních materiálech Granka. Autorem materiálů byl jistý Karel Fojtů z propagačního oddělení čokoládoven, který použil fotografii své dcery Veroniky. A jestli vás někdy zajímalo, kde se vlastně vzal ten název Granko, tak ten vzešel z veřejné soutěže a je seskládán z písmen sousloví „granulované kakao“. Jak prosté, jak jednoduché, že?

Jak jste měli Granko nejraději vy? My si pamatujeme, že jsme si ho sypali na cornflakes, aby ta zdravá kukuřičná věc měla alespoň trochu chuť. Někdo ho tajně baštil lžící rovnou z krabice. A pak je tu pochopitelně ta odvěká otázka – Granko se lépe pije teplé, nebo studené? Jestli chcete, diskutujte v komentářích!

Anebo si tady připomeňte další dobroty, které u nás přežily pád železné opony.