Severus Snape a Hans Gruber. To jsou dvě životní role Alana Rickmana, herecké legendy, která se proslavila charakteristickým hlasovým projevem a právě schopností vtisknout filmovým padouchům chladnou britskou distingovanost. Přitom ale vyložené záporáky zas tak často nehrál a v soukromí platil spíš za mírného snílka. Dnes si bohužel připomínáme výročí jeho úmrtí.
Život začíná po čtyřicítce
To je motto řady brakových motivačních knih pro ženy, ale také jednoduchý popis osudu Alana Rickmana, britské herecké legendy, kterou si celý svět zamiloval nejprve jako teroristu Hanse Grubera ve Smrtonosné pasti a později coby temného bradavického profesora Severuse Snapea. Právě part protivníka Bruce Willise byl první velkou Rickmanovou rolí (do té doby si střihl jen pár štěků v televizních filmech či seriálech), získal ji ale až ve dvaačtyřiceti letech.
Rickman se narodil v Londýně do rodiny dělníka a ženy v domácnosti. Jeho otec zemřel na rakovinu, když bylo Alanovi jen osm let. Pro matku s tehdy už čtyřmi dětmi na krku to znamenalo stěhování na předměstské sídliště a nutnost najít si práci. Snílek a idealista Alan si na takové prostředí dlouho nemohl zvyknout, nicméně se mu podařilo získat stipendium a odejít na střední školu Latymer School, kde poprvé stanul na prknech, která znamenají svět. Ačkoliv učitele a spolužáky svým zjevným hereckým talentem zaujal, on sám se chtěl věnovat grafickému designu, jenž po maturitě také vystudoval a následně založil studio Graphiti, které ho několik let živilo. Divadlu se věnoval spíš ze zájmu.
V šestadvaceti se přihlásil na Royal Academy of Dramatic Art, která mu kromě otevřených dveří k filmovému a televiznímu herectví přinesla také seznámení s Rimou Horton. Ta se mu stala životní partnerkou, ačkoliv oficiálně se vzali až po desítkách let soužití, v roce 2012. Rickmanovi nicméně role na obrazovkách moc neseděly. Měl radši divadlo, považoval jej za magické. A právě v inscenaci slavných Nebezpečných známostí ztvárnil Valmonta natolik dobře, že zaujal filmového producenta Joela Silvera a ten mu nabídl roli v chystaném akčním bijáku s Brucem Willisem...
Ten zlý!
Velká hollywoodská hvězda, velká hollywoodská produkce. Smrtonosná past měla být akčním hitem, a taky se jím stala. Tak jak je možné, že roli hlavního záporáka dostal neznámý britský herec? Sám Rickman to kdysi vysvětlil jednoduše a snad až přehnaně skromně: „Byl jsem nikdo. Willis za tu roli dostal 5 milionů dolarů, takže vedle něj potřebovali někoho, kdo je nebude stát moc peněz.“ Pragmatické a logické řešení se studiu velmi vyplatilo. Teroristický vůdce Hans Gruber se pravidelně řadí na přední příčky žebříčků vůbec nejlepších filmových padouchů všech dob.
Díky jeho ďábelskému ztvárnění se Rickman zapsal jako představitel protřelých, inteligentních a chladných antihrdinů, přitom ale, když se podíváme na jeho filmografii, hrál všehovšudy jen tři opravdové padouchy – vedle Grubera ještě šerifa z Nottinghamu v Robinu Hoodovi a soudce Turpina v Burtonově Sweeney Toddovi. Mnohem častěji jsme ho viděli v rolích smutných, nabručených intelektuálů, ale je pravda, že vždy tíhl k temným, komplikovaným charakterům – ostatně, zahrál si Rasputina či Severuse Snapea, což je po Gruberovi jeho bezpochyby nedůležitější a největší role.
Pro tento typ rolí Rickmana zkrátka předurčil jeho charakteristický, zcela nezaměnitelný hlasový projev. Hluboký, až nosový hlas doplňoval specifický způsob řeči, který byl dán drobnou vadou spočívající v příliš těsném sevření spodní čelisti. Zároveň celé jeho tajemné vizáži napomáhalo to, že nerad mluvil o svém soukromí, neprozrazoval z něj prakticky vůbec nic.
S Rimou neměli ani žádné děti, jejichž postupně se projevující půvaby či talenty by mohly bulvární magazíny probírat... Rickman žil zkrátka jako pravý vyrovnaný britský džentlmen. I proto bylo poměrně velkým překvapením a ránou pro jeho celosvětově rozšířenou fanouškovskou základnu, když právě jeho manželka 14. ledna 2016 oznámila, že po téměř ročním boji podlehl rakovině. V našich srdcích ale zrovna tahle legenda žije dál.
Podobné články
Dominik LandsmanDoporučujeme
Martin Miko
