Pohádkový dědeček, představitel králů a dokonce i císaře Svaté říše římské, ale také proutník a muž, který těžké deprese celý život skrýval za suchý černý humor. Vlastimil Brodský patří k nejlegendárnějším českým hercům, a nebýt jedné osudové nemocniční návštěvy, možná, možná by dnes slavil 101. narozeniny. Je tomu již 19 let, kdy herec zemřel. Svůj život ukončil 20. dubna 2002 sebevraždou.
Stepař Bróďa
Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 a ačkoliv jeho rodiče byli nadšenými ochotnickými divadelníky, malý Vlastík k herectví moc netíhl. Obdivoval Freda Astaira a tanec, to byla pro něj ta pravá vášeň. Jen, co pořádně ovládal nohy, přihlásil se na step a nakonec se v něm tak zdokonalil, že jej sám vyučoval a chtěl se mu věnovat i profesionálně. Dostal se do herecké školy vedené při slavném divadle D40. Tam se setkal s jeho šéfem, legendárním E. F. Burianem, který ho přesvědčil, že má velké herecké nadání a je dokonalý pro tragikomické role. Proto se Brodský nakonec vydal touto cestou.
Divadlo miloval a za války dokonce pomáhal zakládat a provozovat pololegální Větrník. Od roku 1946 se ale pravidelně začal objevovat na stříbrném plátně. Za jeho nejzásadnější role můžeme považovat ředitele v pohádce Ať žijí duchové!, krále z pohádkového seriálu Arabela anebo ztvárnění císaře Karla IV. v muzikálu Noc na Karlštejně. Mezinárodního věhlasu dosáhl, když jako jediný český herec obdržel cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli Žida Jakoba Heyma v německém filmu Jakub lhář.
Brodský se hodně realizoval i v dabingu a především v rozhlase. Děti vyrůstající v Československu od 60. let dál si jej pamatují coby hlas skřítka Hajajy, který jim každý večer na usnutí vyprávěl pohádku. Hajaja byl tak populární, že jeho příběhy vycházely i na gramofonových deskách. Brodský později namluvil také například taťku Šmoulu. Pro děti byl jeho sametový hlas prostě balzámem.
Osudová návštěva
Ačkoliv se věnoval takové bohulibé činnosti a většinu kariéry bral hlavně komediální role, Brodský, kolegy a přáteli zvaný Bróďa, byl v soukromí dost ztrápený. Celý život trpěl depresemi a často propadal smutným náladám. Jeho životní partnerky to s ním tím pádem neměly lehké. Jeho první manželka, tanečnice Bíba Křepelková, ho vyrazila poté, co mu přišla na nevěru. A ta druhá osudová, krásná Jana Brejchová, zase prý nemohla vystát jeho nálady. Přesto s ním vydržela nejdéle, celých 17 let, a jako s jediným ze svých čtyř manželů si s ním pořídila dítě, dceru Terezu. Nakonec ho opustila kvůli Jaromíru Hanzlíkovi.
Podle známých Brodský tak nějak celý život mluvil o smrti, vždy to ale maskoval černým humorem a přímo umírání se vyloženě bál. Osudovým se mu stalo jaro 2002 a jedna nemocniční návštěva. Jeho dlouholetá kamarádka Stella Zázvorková ho vzala za jejich společným kolegou, hercem Miroslavem Horníčkem, jenž byl po mozkové příhodě. „Posadili nám ho, ale bylo to zbytečné. S těma vyhaslýma očima to už nebyl on,“ vzpomínala kdysi herečka.
Podle Zázvorkové Brodského naprosto vykolejilo vidět kamaráda v takovém stavu, kdy už nevěděl o světě. Dva týdny na to herečka slavila osmdesátiny a měla hned dvě oslavy. Brodský se ani na jedné neukázal a posléze jí poslal dopis, kde se jí omlouval s tím, že není ve stavu, kdy by zvládal velkou společnost lidí. O další týden později, 20. dubna 2002, spáchal sebevraždu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
