Richard Lví srdce byl možná gay, nejspíš skvělý rytíř, ale určitě mizerný vládce – G.cz
Vyhledávání

Richard Lví srdce byl možná gay, nejspíš skvělý rytíř, ale určitě mizerný vládce

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Richard I. řečený Lví srdce by z dnešního pohledu téměř mohl působit jako tragická postava vzhledem k tomu, čím vším si prošel. Ale nesmíte zapomenout, že to byl král a bylo dvanácté století, takže jiní lidé žili doslova v bahně. A navíc historie je k Richardovi možná vlídnější, než by si zasloužil.

Jan Studnička
Jan Studnička 11.12.2020, 14:09

Richard Cœur de Lion

Přestože je Lionheart naprostou anglickou legendou, za celý svůj život strávil v Anglii nějakých půl roku a podle všeho ani neuměl anglicky. Většinu života prožil v Akvitánii a tenhle kraj taky nade všechno miloval. Vedle jižní Francie mu pak logicky přišla jeho vlastní ostrovní říše upršená, šedá a depresivní. Richard se netajil tím, že rodnou Anglii bere spíš jako bankomat a zásobárnu vojáků pro svá tažení. Dokonce jednou řekl: “Prodal bych i Londýn… kdybych našel kupce.” Ta tažení ale… byla excelentní.

Svou válečnickou kariéru začal tím, že ve jménu francouzského krále vytáhl se svými dvěma bratry proti svému otci Jindřichu II. Šlo o tradiční územní spor mezi Francií a Anglií. Jindřich jako zkušený vojevůdce je všechny vymlátil, ale v Richardovi viděl válečnický potenciál, takže zajal svou ženu, Richardovi milovanou matku, a pod výhružkou násilí donutil Richarda dobýt všechny své bývalé spojence. Brutální, ale efektivní.

Richard tyhle dvorní machinace těžko nesl, nebyl to politik ani vladař. Byl rytířem tělem i duší. Už ve svém mládí se naprosto zamiloval do ideálu rytířství a kdyby jen mohl vyrazit pobíjet draky a hledat svaté grály, udělal by to. Ale protože mu postupně odpadávali sourozenci, musel se nakonec na nátlak své máti chtě nechtě znovu postavit svému otci a nakonec po něm převzít titul anglického krále.

Lví srdce a kříž

Richard je nejslavnější nejspíš díky své aktivní účasti ve třetí křížové výpravě. Důvodů k tomu mohl mít hodně, mohl se chtít zavděčit francouzskému králi, mohl to udělat čistě z náboženských důvodů… ale většina historiků se shoduje na tom, že jako rytíř prostě nemohl najít lepší řežbu než tu na Blízkém východě. Osvobodit Jeruzalém a porazit legendárního sultána Saladina bylo skoro tak super jako zabít draka.

Do Svaté země vyrazil těsně po své korunovaci, 11. prosince 1189, tedy přesně před osmi set třiceti jedna lety. A strávil na krusádě celé tři roky. Z toho, co o výpravě víme, to vypadá, že si musel celý výlet neskutečně užívat. Dokonce to vypadá, že mezi ním a Saladinem vyrostla největší bromance středověku. Navzájem se zahrnovali dary a rytířskými gesty, okázale obdivovali jeden druhého… ale to neznamená, že nebojovali tvrdě. Znám je třeba případ, kdy rytíř Richard nechal povraždit skoro tři tisíce muslimských zajatců, protože Saladin se domníval, že nemusí platit výkupné a Lionheart prostě bude jeho vojáky krmit, dokud je neosvobodí.

Tahle “gentlemanská” válka v poušti skončila poměrně rozumným příměřím a Richard se vydal zpátky do Evropy. Tady ale začaly trable. Lionheart se totiž často choval k Saladinovi lépe než ke svým spojencům a Svatá říše římská měla na anglického krále políčeno. Legenda říká, že Richard nechal poslat svou oficiální loď přes Středozemní moře zpátky do Francie a sám se vracel s malou grupou nenápadně po souši, aby se vyhnul zajetí. Ale protože to byl Richard, nedokázal v nějakém rakouském hostinci o Vánocích 1192 okázale nerozhazovat, takže ho imperiální rozvědka vyhmátla a zavřela na nějakém hradě.

Můžete se dočíst spoustu romantických verzí o Richardově útěku. Jedna třeba říká, že Lionheart každý den sedával na okno své cely a pískal si písničku, kterou v mládí sám složil se svým přítelem trubadůrem. Ten pak prý měl cestovat po Evropě a jakmile ji zaslechl, označil na mapě hrad, kde byl král vězněn a jeho věrní vojáci si pro něj přišli. Realita? Musela ho ze zajetí vykoupit jeho matka s manželkou.

Richard pokračoval v tom, co uměl nejlépe, a vyhlásil válku Francii.

Rytíř až do smrti

Je jenom příhodné, že Richard zemřel v boji. Bohužel to nebylo vyústění slavné bitvy se Saladinem nebo Filipem, ale při dobývání nevýznamného hradu na severu Francie. Lionheart prý obcházel své vojáky a okázale nedbal poletujících šípů, když ho zasáhla do ramene šipka z kuše. Rána se ošklivě zanítila a Richard si byl vědom toho, že umírá.

V rámci středověkých tradic vydali obránci hradu střelce. Podle většiny zdrojů se jmenoval Pierre a byl to mladý chlapec, kterému nebylo ani dvacet. Lionheart si ho nechal předvolat a Pierre mu sdělil, že mířil přímo na něj, protože v boji s Richardem zahynul jeho otec i bratři. Král pokýval hlavou, udělal chlapci milost a dal mu od cesty měšec zlaťáků. O několik hodin později zemřel.

“Mravenec zabil lva,” psali kronikáři po celé Evropě. A Lev se jednou naposledy zachoval jako rytíř. Bohužel Pierrova úleva neměla dlouhého trvání, protože byl na rozkaz francouzského krále chycen a popraven.

Byl lev teplej?

A tady se dostáváme k léta probírané historické otázce, která pramení z podivného vztahu mezi francouzským a anglickým králem. Byl Richard Lví srdce homosexuál nebo ne? Ti, kteří tvrdí, že ano, vycházejí ze tří hlavních faktorů.

Zaprvé, Richard neměl zájem o ženy a manželství. V dětství přislíbenou francouzskou princeznu v dospělosti odmítl, nakonec si jednu šlechtičnu vzal a měl s ní dvě děti, ale velký entuziasmus v tom nebyl.

Zadruhé je tady Richardův výrok o tom, že “sdílí lože s králem Filipem”. Problém je, že vykládat téměř tisíc let starou francouzštinu je ošemetná disciplína. Mohla to být metafora pro dobré vztahy. Mohl to být prostě jen středověký zvyk. A nebo mohl mít Richard s Filipem poměr. Je taky pravda, že se jejich přátelství rozpadlo ve chvíli, kdy se jednalo o Richardův sňatek. A taky víme, že Filip rozhodně nebyl Richardovou smrtí potěšen. Nebohý Pierre by mohl vyprávět.

A zatřetí je tu takový religiózní konflikt. Existuje svědectví mnicha, kterému se během zpovědi Lionheart svěřil, že “spáchal velké hříchy,” a že se dopouští toho, čeho obyvatelé Sodomy a Gomory. To ale mohlo znamenat leccos.

Pravdou je, že nevíme. A ostatně, jestli obšťastňoval chlapy nebo ženské, je popravdě vedlejší, byl to především rytíř. A kdyby ho ve dvaačtyřiceti nesundala Pierrova šipka, možná mohl dorůst i do obstojného vládce.

Jo, a když kouknete do galerie, zjistíte, proč se mu říkalo Lví srdce.

Podobné články

Doporučujeme

Další články